Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

Lé Bibla atɛnŋ akpedo amɛ nu do nɔ élolo nu kpɔ.

Lé Bibla atɛnŋ akpedo amɛ nu do nɔ élolo nu kpɔ.

 Nɔ ao susu yi mɛɖe ci yí loloɔ nu kpɔ a jiɔ, ètɛnŋ kpɔɛ mɔ yɛnyi mɛɖe ci yí vɔnvɔn keke dasɛnŋ awa ŋɖe o, mɛɖe ci yí dasɛnŋ aso le ba ji kpeti nɔ éfɔn nyidin o alo mɛɖe ci yí xonɔ nuxu sugbɔ so xaxa ciwo yɛkpɔ mɔ wodavavɔ so kɔ nɔ ye gbeɖe nu.

 Mɛɖewo wanɔ nu ahan nɔ wololoɔ nu kpɔ. Ele ahan gan, ci woji gɔnmɛ ni kpɔɔ, wokpɔ mɔ ŋsuwo koŋ yí jinɔ awa nu to akpo nɔ enu ŋtɔ́wo ciwo wodre. Kɔnŋta ɖeka nu so ŋsuwo nu mɔ, wojinɔ mɔ yewoanu aha koɖo gee keŋ asɔ ɖe susu kpɔtɔ; eyi dronɔ wo sɔwu. Eyi taɖo nɔ mɛɖe le aha nukɔ ɖoɖuɔ, etɛnŋ nyi mɔ enulolokpɔ sugbɔ yí ɖeɖeɛ fun ni. Nɔ susu sugbɔ le ŋsuwo jiɔ, wowanɔ dɔmɛzi yí gbewanɔ kpannyi blaŋblaŋ.

 Nyɔnɔnwi enyi mɔ de ŋsuwo pleŋ yí wanɔ ŋɖekɛ ŋmɛ lɔwo nɔ susu sugbɔ le wo ji o. Vɔ nɔ mɛɖe loloɔ nu kpɔ yí awa nu do ɖe can ɔ, enulolokpɔ nyi ŋci yí ɖeɖeɛ fun nɔ amɛwo le “cuka sugbɔ” hwenu cɛwo mɛ yí ewuwuɔgan doji. (2 Timɔte 3:1) Nɔ èloloɔ nu kpɔ ɖe, Bibla akpedo eo nu drua?

Bibla mɛ nukplamu ŋtɔŋtɔ ciwo yí akpedo mɛ ciwo yí loloɔ nu kpɔ nu.

 Le Bibla mɛɔ, mìakpɔ enukplamu sugbɔ ciwo nu kankandoji le yí woatɛnŋ akpedo mì nu nɔ mìloloɔ nu kpɔ. Kpɔ amɛtɔn cɛwo ɖa.

  1.  1. “Mí ŋgbe gban tamɛ do esɔmɛ ci gbɔgbɔ nu o, ɖo esɔ ci gbɔgbɔ a gban tamɛ do yiɖeki nu. Ŋkeke ɖeka ɖeka wa efunkpekpe yiŋtɔtɔ ɖɛ.”—Matie 6:34.

     Yi gɔnmɛ yí nyi mɔ: Ŋɖɛnyanya enyi mɔ, mìami vɔnvɔn ɖoɖu so ŋci yí atɛnŋ avajɔ (abi ŋci yí datɛnŋ) avajɔ le esɔmɛ nu. Ŋci yí jɔnɔ blaŋblaŋ yí nyi mɔ, enuwo devayinɔ do lé mìwo drɔɛ yí vɔnvɔn mɔ woavayi do o. Le ŋɖowo mɛɔ, enuwo trɔnɔ keke gbevanyɔnɔ doji yí mìdeɖonɔŋ do nu kpeti o

     Wa ŋcɛ kpɔ: Ðo ŋwi hwenu ciwo yí èkando ji mɔ, enuvɔn ɖe ajɔ gan yí devajɔ o. Le yi goduɔ, gbeje ŋciwo yí xaxa eo yɛ mɛ kpɔ keŋ aje agla akpɔ mɔ ŋɖe dasɛ nɔ ye teŋ mɔ, enuwo avanyi ahan keke anyi nyɔ gangan yí àbubuɔ kpɔ ma.

  2.  2. “Amɛwo zannɔ ega wliwliwo yí a sɔ ŋlɛ egawiwo. Le emɔ ɖeka lɔ ke ji ɔ, amɛwo kplanɔ enu so amɛ buwo gbɔ yí a sɔ ɖa wowonɔnɔwo.”—Elododo Wema 27:17.

     Yi gɔnmɛ yí nyi mɔ: Nɔ mìwoŋtɔwo lɔn ɔ, mɛbuwo akpedo mì nu dru hwenu mìloloɔ nu kpɔ. Woatɛnŋ anɔ te do ŋciwo mɛ wowoŋtɔwo to le agbe mɛ ji yí asɔ enukplamu ŋtɔŋtɔ ɖewo ɖo ŋmɛ nɔ mì kpɔ. Nɔ eglo kekeɔ, woatɛnŋ akpedo mì nu mìasɔ susu nywi kpɔ nuwo yi ŋkɔ le nɔnɔmɛ lɔ mɛ.

     Wa ŋcɛ kpɔ: kpɔ mɔ àkpɔ mɛɖe ci yí atɛnŋ ana enukplamu nywiwo eo ma. Etɛnŋ nyi ao xlɔ ɖe ci yí to ŋci hanci yí wawa eo yɛ mɛ kpɔ. Biɔɛ se mɔ, nyiwo ewa yí wokpedo nu abi nyiwo yí dekpɛ ɖeeɖe le nɔnɔmɛ lɔ mɛ ma.

  3.  3. “Mí sɔ míwo susuwo jo nɔ Mawu, ɖo é kpenɔ ŋkuvi do mí nu.”—1 Piɛ 5:7.

     Yi gɔnmɛ yí nyi mɔ: Mawu sɔnɔ ɖe le ji sugbɔ nɔ mɛ ciwo yí kpekpeɛ fun. Énu nɔ mì mɔ, mìwo le do gbe ɖaɖa nɔ ye so ŋɖekpokpui ci mìbubuɔ kpɔ keke avo aglo nu.

     Wa ŋcɛ kpɔ: ŋwlɛ ŋciwo yí dɔ èloloɔ nu kpɔ do wema ji. Nɔ èwɛ ahan ɖegbɔɔ, nado gbe ɖaɖa nɔ Mawu so wo nu. Dre cukaɖa ɖakaɖeka mɛ ni yí anu ni mɔ yɛ le kpedo ye nu.

Hwenu mɛɖekɛ dagbeloloɔ nu kpɔ o.

 De nukplamunyɔ ciwo yí akpedo amɛ nu nɔ éloloɔ nu kpɔ ɖekɛwo yí le Bibla mɛ o. Bibla gbeɖo gbe mɔ, enu ciwo yí ɖyinɔ vɔnvɔn nɔ mì gbɛ avɔ sabaɖe yɛ yí mìdagbevase ɖe nɔ wo kpɔ gbeɖe o. Lé ajɔ doɔ?

 Mawu Fyɔɖuxu lɔ ahun eke swi nɔ enu ciwo yí dɔ mìloloɔ nu kpɔ. (Enyɔdasɛ 21:4). Hwenu mìavale Fyɔɖuxu ŋtɔ́ cɛkpakpa gɔnmɛɔ, mìdagbeɖoɖoɔ ŋwi enu ciwo yí dɔ mìlonɔ nu kpɔ yí sɔnɔ mavo kpeti keke ale gbazavi sekɔ o.—Ezai 65:17.

 Lé “Mawu Fafanatɔ” lɔ ji mɔ enuwo le nɔ do nɔ eo le esɔmɛ nɛ. (Rɔmatɔwo 16:20) Yiŋtɔ na Kankandoji mì mɔ:“Ŋnya tamɛ ci yí ŋɖo do mí nu nywiɖe. Fafa tamɛ yɔ denyi evɔn tɔ yɔ o, nana emɔkpɔkpɔ mí yí esɔmɛ anyɔ nɔ mí.”—Ʒeremi 29:11, NWT.

a Le nyɔci cɛ mɛɔ, enyɔgbɔ “enulolokpɔ” ci wozan denyi edɔ̀ gangan ɖe ci amɛ alé o, vɔ ŋci yí wanɔ amɛ nɔ gbeshiagbe tamɛbubukpɔ ɖoɖu alo vɔnvɔn dɔ yí mɛ lɔ dan ta nɔ yiɖeki yɔ. Mɛ ciwo yí ble atɛnŋ sɔ gbeta ayi kpɔ mɛ ciwo yí mɔŋje dɔ̀ lɔ mɛ nɔ woakpedo wo nu.—Luiki 5:31.