Bible říká, že Ježíš „byl usmrcen v těle, ale oživen [vzkříšen] v duchu“. (1. Petra 3:18; Skutky 13:34; 1. Korinťanům 15:45; 2. Korinťanům 5:16)

 To, že Ježíš neměl mít po vzkříšení tělo z masa a krve, je vidět z jeho vlastních slov. Řekl, že dá své „tělo ve prospěch života světa“ neboli jako výkupné za lidstvo. (Jan 6:51; Matouš 20:28) Kdyby po vzkříšení dostal lidské tělo zpátky, výkupní oběť by se tím zrušila. To se ale určitě nestalo, protože Bible říká, že své tělo a krev obětoval „jednou provždy“. (Hebrejcům 9:11, 12)

Pokud byl Ježíš vzkříšen jako duchovní osoba, jak to, že ho učedníci mohli vidět?

•  Duchovní osoby na sebe mohou vzít lidskou podobu. Andělé, kteří to v minulosti udělali, dokonce jedli a pili spolu s lidmi. (1. Mojžíšova 18:1–8; 19:1–3) Dál ale zůstali duchovními bytostmi a mohli hmotný svět kdykoli opustit. (Soudci 13:15–21)

•  I Ježíš se po svém vzkříšení několikrát zhmotnil. Protože byl ale dál duchovní bytost, mohl se najednou objevit nebo zmizet. (Lukáš 24:31; Jan 20:19, 26) Těla, do kterých se zhmotňoval, nebyla vždycky stejná. Proto ho blízcí přátelé poznali jenom podle toho, co říkal nebo dělal. (Lukáš 24:30, 31, 35; Jan 20:14–16; 21:6, 7)

•  Když se Ježíš objevil apoštolu Tomášovi, vzal na sebe tělo, na kterém byly stopy po zranění. Udělal to proto, aby posílil jeho víru. Tomáš totiž nevěřil, že Ježíš byl opravdu vzkříšen. (Jan 20:24–29)