To, kdy zemřeme, není předem určeno. Bible neříká, že je náš život řízen osudem – naopak ukazuje, že příčinou smrti je často „nepředvídaná událost“. (Kazatel 9:11)

Proč se tedy v Bibli píše, že je „čas umírat“?

 Tato slova v Bibli opravdu najdeme, a to u Kazatele 3:2, kde se píše, že je „čas rodit a čas umírat; čas sázet a čas vykořeňovat to, co bylo zasazeno“. Co ale vyplývá z kontextu? Tento výrok je jen součástí úvahy nad koloběhem života. (Kazatel 3:1–8) Bůh nepředurčuje, kdy zemřeme, stejně jako nestanovuje den a hodinu, kdy mají zemědělci sázet. Hlavní myšlenkou těchto slov je, že musíme moudře využívat čas. Neměli bychom se nechat každodenními věcmi zaměstnat natolik, že bychom zapomínali na svého Stvořitele. (Kazatel 3:11; 12:1, 13)

Délku svého života můžeme ovlivnit

 V životě nás může potkat cokoli. Když se ale budeme rozhodovat moudře, často si můžeme život prodloužit. V Bibli se píše: „Zákon moudrého je zdrojem života, aby člověka odvrátil od léček smrti.“ (Přísloví 13:14) Izraelitům bylo ve starověku řečeno, že když budou poslouchat Boží přikázání, budou žít dlouho. (5. Mojžíšova 6:2) Naopak neuváženým nebo nemorálním jednáním si můžeme život zkrátit. (Kaz. 7:17)

 I toho nejmoudřejšího a nejopatrnějšího člověka každopádně nakonec smrt dostihne. (Římanům 5:12) To se ale změní. Bible totiž slibuje, že přijde doba, kdy „smrt již nebude“. (Zjevení 21:4)