Žalmy 39:1–13
Pro dirigenta: Jedutun.*+ Davidův žalm.
39 Řekl jsem: „Dám si pozor na své kroky,abych nehřešil svým jazykem.+
Budu svá ústa držet na uzdě,*+dokud je poblíž nějaký ničema.“
2 Mlčel jsem jako němý,+nemluvil jsem ani o tom, co je dobré,ale moje bolest byla velká.*
3 Srdce ve mně doutnalo.*
Když jsem přemýšlel,* hořel ve mně oheň.
Pak můj jazyk promluvil:
4 „Jehovo, dej mi poznat, jaký bude můj koneca kolik dnů je mi určeno,+abych chápal, jak je můj život krátký.*
5 Dal jsi mi vlastně jen pár* dnů,+délka mého života je před tebou jako nic.+
Každý člověk, i když je zdánlivě v bezpečí, není nic než závan větru.+ (Sela)
6 Každý člověk je ve skutečnosti jako stín.
Honí se* zbytečně.
Hromadí majetek a ani neví, kdo si ho užije.+
7 V co tedy můžu doufat, Jehovo?
Jsi má jediná naděje.
8 Zachraň mě před všemi mými hříchy.+
Nedovol, aby mnou hlupáci pohrdali.
9 Zůstával jsem němý,nemohl jsem otevřít ústa,+protože to všechno jsi způsobil ty.+
10 Odstraň ode mě neštěstí, které jsi způsobil.
Umírám pod údery tvé ruky.
11 Napravuješ člověka tím, že ho trestáš za provinění,+jako mol požíráš, co je mu drahé.
Člověk není nic než závan větru.+ (Sela)
12 Vyslechni mou modlitbu, Jehovo,naslouchej mému volání o pomoc.+
Nepřehlížej mé slzy.
Vždyť jsem pro tebe jen cizinec,+cestující, který prochází kolem,* jako všichni moji předkové.+
13 Odvrať ode mě svůj káravý pohled, abych pookřál,než odejdu a nebudu tu.“
Poznámky
^ Viz Slovníček pojmů.
^ Nebo „chránit náhubkem“.
^ Nebo „rozjitřená“.
^ Dosl. „rozpálilo se“.
^ Nebo „vzdychal“.
^ Nebo „jak jsem pomíjivý“.
^ Dosl. „dlaně“.
^ Dosl. „dělá hluk“.
^ Nebo „osadník“.
