Evangelium podle Jana 18:1–40
18 Po těch slovech Ježíš odešel se svými učedníky do zahrady,+ která byla na druhé straně údolí* Kidron.+
2 To místo znal i jeho zrádce Jidáš, protože Ježíš se tam se svými učedníky často scházel.
3 Jidáš tam tedy přivedl oddíl vojáků a stráže, které poslali přední kněží a farizeové. Přišli s pochodněmi, lampami a zbraněmi.+
4 Ježíš věděl, co všechno ho čeká. Vykročil k nim a zeptal se: „Koho hledáte?“
5 Odpověděli mu: „Ježíše Nazaretského.“+ Řekl jim: „To jsem já.“ Jeho zrádce Jidáš tam stál s nimi.+
6 Když jim však Ježíš řekl: „To jsem já“, ustoupili dozadu a padli na zem.+
7 A tak se jich znovu zeptal: „Koho hledáte?“ Odpověděli: „Ježíše Nazaretského.“
8 „Řekl jsem vám, že jsem to já,“ reagoval Ježíš. „Pokud tedy hledáte mě, tyto muže nechte odejít.“
9 To se stalo, aby se splnila jeho slova: „Z těch, které jsi mi dal, jsem neztratil ani jednoho.“+
10 V tu chvíli Šimon Petr vytasil meč, který měl s sebou, zasáhl veleknězova otroka a usekl mu pravé ucho.+ Ten otrok se jmenoval Malchos.
11 Ale Ježíš Petrovi řekl: „Vrať meč do pochvy.+ Nemám snad pít pohár, který mi dal Otec?“+
12 Nato vojáci, vojenský velitel a židovské stráže Ježíše zatkli a spoutali ho.
13 Odvedli ho nejdřív k Annášovi. Ten byl totiž tchánem Kaifáše,+ který byl v tom roce veleknězem.+
14 Právě Kaifáš poradil Židům, že je pro ně lepší, aby jeden člověk zemřel za lid.+
15 Šimon Petr a ještě jeden učedník šli za Ježíšem.+ Ten učedník se znal s veleknězem, a tak vešel s Ježíšem na nádvoří veleknězova domu,
16 ale Petr zůstal stát venku u dveří.* A tak ten učedník, který se znal s veleknězem, vyšel, promluvil s vrátnou a přivedl Petra dovnitř.
17 Služka, vrátná, pak řekla Petrovi: „Nejsi i ty jeden z učedníků toho člověka?“ Odpověděl: „Nejsem.“+
18 Otroci a stráže postávali kolem ohně, který si rozdělali, protože bylo chladno, a ohřívali se u něj. Petr tam stál s nimi a také se ohříval.
19 Přední kněz se Ježíše vyptával na jeho učedníky a na jeho učení.
20 Ježíš mu odpověděl: „Mluvil jsem k světu veřejně. Vždycky jsem vyučoval v synagoze a v chrámu,+ kde se schází všichni Židé. Nic jsem neříkal potají.
21 Proč se ptáš mě? Zeptej se těch, kdo mě slyšeli mluvit. Ti vědí, co jsem říkal.“
22 Když to Ježíš řekl, jeden ze strážců, který tam stál, ho uhodil přes tvář+ a okřikl ho: „Takhle odpovídáš přednímu knězi?“
23 Ježíš mu odpověděl: „Pokud jsem řekl něco špatně, dokaž to.* Ale pokud ne, proč mě biješ?“
24 Pak ho Annáš poslal spoutaného k veleknězi Kaifášovi.+
25 Zatímco Šimon Petr stál u ohně a ohříval se, řekli mu: „Nejsi i ty jeden z jeho učedníků?“ „Nejsem,“ popřel to Petr.+
26 Jeden veleknězův otrok, příbuzný toho, kterému Petr usekl ucho,+ řekl: „Vždyť jsem tě s ním viděl v zahradě!“
27 Petr to ale znovu popřel. Vtom zakokrhal kohout.+
28 Od Kaifáše pak Ježíše odvedli do místodržitelského paláce.+ Bylo brzy ráno. Židé ale do paláce nevstoupili, aby se neznečistili+ a mohli jíst pesachové jídlo.
29 Pilát proto vyšel k nim ven a zeptal se jich: „Z čeho toho člověka obviňujete?“
30 Odpověděli mu: „Kdyby to nebyl zločinec, tak bychom ti ho nevydali.“
31 Pilát jim na to řekl: „Odveďte si ho a suďte ho podle svého zákona.“+ Židé mu řekli: „My nemáme pravomoc někoho popravit.“+
32 To se stalo, aby se splnila Ježíšova slova, kterými naznačil, jakou smrtí má zemřít.+
33 Pilát tedy znovu vešel do místodržitelského paláce, zavolal si Ježíše a zeptal se ho: „Jsi králem Židů?“+
34 Ježíš odpověděl: „Ptáš se proto, že si to myslíš ty sám, nebo ti to o mně řekli jiní?“
35 „Copak jsem Žid?“ reagoval Pilát. „Vydal mi tě tvůj vlastní národ a přední kněží. Co jsi udělal?“
36 Ježíš odpověděl:+ „Moje království není částí tohoto světa.+ Kdyby moje království bylo částí tohoto světa, moji sloužící by bojovali, abych nebyl vydán Židům.+ Moje království však není odtud.“
37 Pilát se ho tedy zeptal: „Takže jsi král?“ Ježíš odpověděl: „Sám říkáš, že jsem král.+ Proto jsem se narodil a proto jsem přišel do světa, abych vydal svědectví o pravdě.+ Každý, kdo je na straně pravdy, naslouchá mému hlasu.“
38 Pilát mu řekl: „Co je pravda?“
Po těch slovech znovu vyšel k Židům a řekl jim: „Podle mě se ničím neprovinil.+
39 Navíc je u vás zvykem, že bych měl o Pesachu propustit jednoho člověka.+ Chcete tedy, abych propustil krále Židů?“
40 Začali křičet: „Jeho ne! Propusť Barabáše!“ Barabáš byl lupič.+
