„Měla jsem dvě kamarádky, které dělaly všechno společně, ale mě mezi sebe nebraly. Pořád jsem slyšela, kde všude spolu byly a co skvělého zažily. Jednou jsem té jedné zavolala domů. Telefon zvedl někdo jiný a já jsem v pozadí zaslechla, že jsou tam obě, povídají si a smějí se. Stačilo, abych věděla, že se dobře baví, a cítila jsem se ještě osamělejší.“ (Maria) *

Připadal sis někdy i ty jako páté kolo u vozu? V tom případě ti může pomoct Bible. Nejdřív se ale zamysli nad několika věcmi, které je dobré o osamělosti vědět.

Skoro každý se někdy cítí osamělý. To platí i o lidech, kteří se zdají být oblíbení. Jak to? O tom, jestli se člověk cítí osamělý, totiž často nerozhoduje počet přátel, ale kvalita přátelství. Někdo zdánlivě oblíbený sice kolem sebe může mít pořád spoustu lidí, ale opravdové přátele nemá.

Osamělost může ohrožovat tvoje zdraví. Vědci, kteří analyzovali výsledky 148 studií, došli k závěru, že když se člověk málo stýká s lidmi, může to vést k jeho předčasné smrti. Taky zjistili, že osamělost je „dvakrát škodlivější než obezita“ a „má stejný efekt jako 15 vykouřených cigaret denně“.

Snadněji se dostaneš do problémů. Osamělost může způsobit, že se spokojíš s kýmkoli, kdo se s tebou bude chtít kamarádit. „Když jsi osamělý, dal bys nevím co za pozornost někoho jiného,“ říká 25letý Alan. „Můžeš si začít myslet, že jakákoli pozornost je lepší než žádná. A tím si tak akorát zaděláš na problémy.“

Technika nedělá zázraky. „Můžeš si esemeskovat nebo mailovat se stovkou lidí denně a stejně budeš pořád děsně osamělá,“ říká Natalie. Podobně to vnímá i 18letý Tyler: „Esemeskování je jako svačina a osobní kontakt jako oběd. Svačiny jsou sice super, ale aby ses cítil v pohodě, potřebuješ pořádné jídlo.“

Předpokládej to lepší. Představ si, že si na internetu prohlížíš fotky svých kamarádů, jak jsou na nějaké akci, ale tebe na ni nepozvali. V tu chvíli máš dvě možnosti: Buď dojdeš k závěru, že tě schválně ignorovali, nebo se na to budeš dívat pozitivně. Protože neznáš všechny souvislosti, není důvod představovat si to nejhorší. Spíš se snaž najít nějaké lepší vysvětlení. Často je příčinou pocitů osamělosti tvůj pohled, a ne samotná situace. (Biblická zásada: Přísloví 15:15)

Nezevšeobecňuj. Když se cítíš osamělý, možná si řekneš: „Nikdo mě nikdy nikam nepozve“ nebo „Druzí se mi pořád vyhýbají.“ Takové zevšeobecňující výroky tě ale doženou jenom k tomu, že se budeš v pocitech osamělosti utápět. Dostaneš se tak do začarovaného kruhu: Cítíš se jako outsider, a proto se izoluješ. Protože se izoluješ, cítíš se osamělý. A protože se cítíš osamělý, připadáš si zase jako outsider. (Biblická zásada: Přísloví 18:1)

Věkový rozdíl nemusí být překážkou. V Bibli se píše o Davidovi, který zřejmě teprve dospíval, když se setkal s Jonatanem. Ten byl o 30 let starší. I když byl mezi nimi takový věkový rozdíl, stali se z nich blízcí přátelé. (1. Samuelova 18:1) Něco podobného můžeš zažít i ty. „Před nedávnem jsem si uvědomila, jak velkou hodnotu má přátelství s těmi, kdo jsou starší než já,“ říká 21letá Kiara. „Mám několik úžasných přátel, kteří jsou o pár desítek let starší. Moc si vážím jejich nadhledu a vyrovnanosti.“ (Biblická zásada: Job 12:12)

Samota má své plus. Někteří lidé se cítí osamělí, hned jak jsou chvíli sami. To, že jsi sám, ale nutně neznamená, že se musíš cítit osamělý. Ježíš byl například rád ve společnosti druhých, ale taky si vážil samoty. (Matouš 14:23; Marek 1:35) Můžeš ho v tom napodobit. Když jsi o samotě, nepovažuj to za tragédii, ale využij ty klidné chvíle k tomu, že budeš přemýšlet, za co všechno můžeš být vděčný. Díky tomu se s tebou budou chtít druzí víc přátelit. (Přísloví 13:20)