HODNĚ lidí sice považuje nadpřirozené věci za podvod nebo výplod fantazie filmových scénáristů, ale Bible na to má jiný názor. Před okultismem nás otevřeně varuje. Například v 5. Mojžíšově 18:10–13 se píše, že v izraelském národě nesměl být nikdo, „kdo používá věštění, kdo provozuje magii, ani nikdo, kdo hledá znamení, ani kouzelník, ani ten, kdo spoutává jiné zaklínáním, ani nikdo, kdo se radí se spiritistickým médiem nebo s tím, kdo z povolání předpovídá události, ani nikdo, kdo se dotazuje mrtvých“. Z jakého důvodu? Dál je tam uvedeno: „Každý, kdo tyto věci dělá, je totiž něčím odporným Jehovovi... Měl by ses prokázat jako bezúhonný u Jehovy, svého Boha.“

Proč Bible okultismus tak ostře odsuzuje?

Z Bible se dozvídáme, že dlouho předtím, než Bůh stvořil Zemi, vytvořil miliony duchovních bytostí neboli andělů. (Job 38:4, 7; Zjevení 5:11) Bůh jim dal svobodnou vůli – možnost rozhodnout se, jestli budou dělat, co je správné, nebo co je špatné. Někteří z nich se rozhodli, že se vzbouří proti Bohu a odejdou z nebe. To způsobilo na zemi velké problémy. Výsledkem bylo, že „země byla naplněna násilím“. (1. Mojžíšova 6:2–5, 11; Juda 6)

Bible říká, že tito zlí andělé mají velký vliv a podařilo se jim oklamat už miliony lidí. (Zjevení 12:9) Využívají k tomu i to, že lidé přirozeně  chtějí vědět, co je čeká. (1. Samuelova 28:5, 7; 1. Timoteovi 4:1)

Někdy se může zdát, že nadpřirozené síly lidem pomáhají. (2. Korinťanům 11:14) Ale ve skutečnosti se tak zlí andělé snaží lidem zabránit, aby poznali pravdu o Bohu. (2. Korinťanům 4:4)

Podle Bible proto kontakt se zlými duchy není jenom neškodná zábava. Když se to dozvěděli lidé, kteří se chtěli stát Ježíšovými následovníky, ale „zabývali [se] magií, přinášeli své knihy a přede všemi je pálili,“ i když byly hodně drahé. (Skutky 19:19, Bible21)

Podobně i dnes se hodně lidí rozhodlo, že s čímkoli, co se týká okultismu, nechtějí mít nic společného. Příkladem je Maria *. Když jí bylo 12 let, zdálo se, že dokáže předpovídat určité události nebo nebezpečí. Taky vykládala tarotové karty svým spolužákům. Jakmile zjistila, že se její předpovědi plní, magie ji začala fascinovat.

Maria si myslela, že to je dar od Boha, díky kterému může pomáhat druhým. Říká: „Něco se mi na tom ale nezdálo. Karty jsem dokázala vyložit ostatním, ale svoji budoucnost jsem vyčíst nedokázala, i když jsem se o to snažila.“

Maria byla zmatená spoustou nezodpovězených otázek, a tak se modlila k Bohu. Za nějakou dobu se setkala se svědky  Jehovovými a začala s nimi studovat Bibli. Dozvěděla se, že její schopnost předpovídat budoucnost není od Boha. Taky zjistila, že pokud chce mít někdo s Bohem blízký vztah, musí se zbavit všech věcí, které s okultismem nějak souvisejí. (1. Korinťanům 10:21) Maria proto vyhodila všechny knihy o magii i další věci, které používala při věštění. A to, co se z Bible dozvěděla, teď předává dalším lidem.

Změny musel udělat i Michael. Když byl v pubertě, byl nadšený do čtení fantasy. Říká: „Bavilo mě představovat si, že i já jsem jeden z hrdinů, kteří objevují fiktivní světy.“ Postupně Michael začal číst knihy o magii a satanských rituálech. Přiznává: „K takovým knihám a filmům mě přivedla zvědavost.“

Studium Bible Michaelovi pomohlo, aby se nad tím, co čte, upřímně zamyslel. Vypráví: „Sepsal jsem si všechno, co nějak souviselo s nadpřirozenými věcmi, a zbavil se toho. Uvědomil jsem si něco moc důležitého. V 1. Korinťanům 10:31 se píše: ‚Všechno dělejte k Boží slávě.‘ Teď se sám sebe ptám: Je v téhle knize něco, co Bůh považuje za špatné? Pokud ano, tak to není ‚k Boží slávě‘ a vyhýbám se tomu.“

Bible se dá přirovnat k lampě. Můžeme díky ní jasně vidět, co okultismus ve skutečnosti je. (Žalm 119:105) Dozvídáme se z ní ale i další věci. Například je v ní krásný slib, že přijde doba, kdy už ničemní duchové nebudou mít žádnou moc. O tom, jaký vliv to bude mít na lidi, se píše v Žalmu 37:10, 11: „A ještě chvilku, a ničemný již nebude; a jistě budeš věnovat pozornost jeho místu, a on nebude. Ale mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje.“