Jak pravda o pekle působí na vás?

TI, KDO učí, že peklo je místem muk, hrubě zkreslují skutečnosti o Jehovovi Bohu a jeho vlastnostech. Je pravda, že v Bibli se mluví o tom, že ničemné lidi Bůh odstraní. (2. Tesaloničanům 1:6–9) Spravedlivý hněv však není Boží převládající vlastností.

Bůh není zlomyslný ani pomstychtivý. Dokonce se ptá: „Což si libuji v smrti svévolníka?“ (Ezekiel 18:23, EP) Jestliže Bůh nemá potěšení ze smrti ničemných, jak by mohl po celou věčnost se zalíbením sledovat mučení lidí?

Boží nejvýraznější vlastností je láska. (1. Jana 4:8) Skutečně, „Hospodin je ke všem dobrotivý, nade vším, co učinil, se slitovává“. (Žalm 145:9, EP) Za to od nás očekává, že ho budeme opravdově milovat. (Matouš 22:35–38)

Strach z pekla, nebo láska k Bohu — co motivuje vás?

Nauka, že duše trpí v pekle, vede k tomu, že lidé mají z Boha chorobný strach. Naproti tomu člověk, který pozná pravdu o Bohu a zamiluje si ho, získá před ním zdravou bázeň. „Počátek moudrosti je bázeň Páně. Blahé má poznání kdokoli tak činí,“ říká Žalm 111:10, 11. (ČB) Bázeň před Bohem není chorobný strach, ale uctivý respekt před Stvořitelem a hluboká úcta k němu. To v nás vyvolává zdravý strach, abychom se mu neznelíbili.

Podívejme se, jak poznání pravdy o pekle ovlivnilo Kathleen, 32letou ženu, která byla dříve závislá na drogách. K jejímu životu neodmyslitelně patřily večírky, násilí, nemravnost a nenávist k sobě samé. Kathleen vypráví: „Dívala jsem se na svou roční dcerku a říkala si: ‚Podívej, co jí děláš. Za tohle se budeš smažit v pekle.‘“ Katleen zkoušela  s drogami přestat, ale nedařilo se jí to. Říká: „Chtěla jsem být dobrým člověkem, ale všechno v mém životě i ve světě bylo tak žalostné. Neviděla jsem žádný důvod, proč být lepší.“

Potom se Kathleen setkala se svědky Jehovovými. „Dozvěděla jsem se, že žádné ohnivé peklo neexistuje. Biblické doklady do sebe logicky zapadaly,“ pokračuje. „Zjištění, že se nebudu muset smažit v pekle, bylo pro mě obrovskou úlevou.“ Kathleen se také dozvěděla o Božím slibu, že lidé budou žít věčně na zemi očištěné od špatnosti. (Žalm 37:10, 11, 29; Lukáš 23:43) „Teď mám skutečnou naději — žít věčně v ráji,“ radostně dodává.

Dokázala Kathleen skončit s drogami, když pro ni hrozba pekelného ohně přestala existovat? Říká: „Kdykoli jsem měla silnou touhu vzít si drogy, prosila jsem v modlitbě Jehovu Boha o pomoc. Myslela jsem na to, jak se na takové znečišťující návyky dívá, a nechtěla jsem ho zklamat. Jehova moje modlitby vyslýchal.“ (2. Korinťanům 7:1) Díky zdravé bázni před Bohem se Kathleen dokázala ze závislosti vymanit.

K tomu, abychom činili Boží vůli, a tak se mohli těšit z věčného štěstí, nás tedy motivuje láska k Bohu a zdravá bázeň před ním — ne strach z trýznění v pekle. Žalmista napsal: „Blažen je každý, kdo Jahve se bojí, kdo kráčí jeho cestami.“ (Žalm 128:1, Heger)

[Rámeček a obrázky na straně 9]

KDO BUDE Z PEKLA PROPUŠTĚN?

Pro dva odlišné řecké výrazy, totiž geʹen·na a haiʹdes, některé překlady Bible používají jen jeden výraz, a to „peklo“, což působí zmatek. Výraz geʹen·na znamená úplné zničení bez naděje na vzkříšení. Naproti tomu ti, kdo jsou v haiʹdes neboli v hádu, naději na vzkříšení mají.

Poté, co Ježíš zemřel a byl vzkříšen, apoštol Petr své posluchače ujistil, že Ježíš nebyl ponechán „v pekle“. (Skutky 2:27, 31, 32; Žalm 16:10, KB) Slovo, které v tomto verši bylo přeloženo jako „peklo“, je řecké slovo haiʹdes. Ježíš nešel do nějakého ohnivého místa. Hádes neboli „peklo“ byl hrob. Ježíš však není jediný, koho Bůh z tohoto místa propustil a propustí.

V souvislosti se vzkříšením je v Bibli napsáno: „Smrt i peklo vydali ty, kteříž v nich byli.“ (Zjevení 20:13, 14, KB) Vyprázdnění „pekla“ bude znamenat, že se k životu vrátí ti lidé, kteří toho z Božího hlediska budou hodni. (Jan 5:28, 29; Skutky 24:15) Je to nádherná naděje do budoucnosti — uvidíme, jak se naši blízcí, kteří zemřeli, vracejí z hrobu. Způsobí to Jehova, Bůh nekonečné lásky.