1., 2. Čemu se věnoval Noe se svou rodinou a s jakými překážkami se přitom potýkali?

NOE si rovná záda a protahuje namožené svaly. Sedá si na široký trám, chvíli odpočívá a prohlíží si obrovskou rozestavěnou archu. Všude je cítit pronikavý zápach horkého dehtu a rozléhají se zvuky tesařských nástrojů. Noe odtud vidí, jak jeho synové tvrdě pracují na různých místech velké dřevěné konstrukce. Oni, jejich manželky i Noemova žena se na této stavbě namáhají už celá léta. I když toho udělali hodně, spousta práce je ještě před nimi.

² Ostatní je pokládají za blázny. Čím víc nabývá archa konečné podoby, tím víc se lidé smějí už jen samotné myšlence, že by se celá země měla ocitnout pod vodou. Katastrofa, před kterou Noe varuje, jim připadá absurdní. Nemohou pochopit, jak někdo může svůj život i život svých nejbližších marnit takovou pošetilou činností. Jehova se však na svého služebníka Noema dívá úplně jinak.

3. Co to znamená, že Noe chodil s Bohem?

³ Boží Slovo říká: „Noe chodil s pravým Bohem.“ (Přečti 1. Mojžíšovu 6:9.) To neznamená, že by Bůh chodil po zemi nebo že by se Noe nějakým způsobem dostal do nebe. Znamená to, že mezi Noemem a Bohem bylo pevné přátelství, protože ho Noe bezvýhradně poslouchal a hluboce miloval. O tisíce let později apoštol Pavel o Noemovi napsal: „[Svou] vírou odsoudil svět.“ (Hebr. 11:7) Jak jej svou vírou odsoudil? A jak můžeš jeho víru napodobovat?

4., 5. Proč se situace v Noemově době tak zhoršila?

⁴ Noe vyrostl ve světě, který rychle postupoval od špatného k horšímu. Byl špatný už v době jeho pradědečka Enocha,  jiného spravedlivého muže, který chodil s Bohem. Enoch předpověděl, že na bezbožné lidi přijde den soudu. Od té doby se situace ještě zhoršila. Země byla naplněná násilím, a Jehova ji proto považoval za zkaženou. (1. Mojž. 5:22; 6:11; Juda 14, 15) Jak k tomu došlo?

⁵ V duchovní říši se odehrálo něco hrozného. Už dřív se jeden anděl vzbouřil a stal se Satanem Ďáblem, když pomluvil Boha a svedl Adama a Evu k hříchu. V Noemově době se ke vzpouře proti Jehovovi připojili další andělé. Přestali plnit úlohu, kterou jim dal v nebi, přišli na zem, vzali na sebe lidskou podobu a oženili se s krásnými ženami. Tito pyšní, sobečtí vzbouřenci měli na lidi zhoubný vliv. (1. Mojž. 6:1, 2; Juda 6, 7)

6. Jak Nefilim ovlivnili poměry v tehdejším světě a co se Jehova rozhodl udělat?

⁶ Z nepřirozených svazků mezi ženami a zhmotnělými anděly se narodili hybridní potomci – mimořádně velcí a silní muži. Bible je nazývá Nefilim, což doslova znamená „porážeči“. Tito nebezpeční násilníci ještě zhoršili poměry, které v tehdejším bezbožném a krutém světě panovaly. Není divu, že Stvořitel došel k závěru, že „špatnost člověka na zemi je hojná a že každý sklon myšlenek jeho srdce je po celou dobu jenom špatný“. Rozhodl se, že tuto zkaženou společnost za 120 let vyhladí. (Přečti 1. Mojžíšovu 6:3–5.)

7. Co Noemovi a jeho manželce mohlo ztěžovat výchovu jejich synů?

 ⁷ Představ si, jak muselo být v takovém světě obtížné vést rodinu. Noe to ale zvládl. Našel si dobrou manželku a poté, co dosáhl věku 500 let, se postupně stal otcem tří synů: Sema, Chama a Jafeta. * S manželkou museli své děti chránit před špatným vlivem okolí. Chlapci mívají sklon obdivovat silné a slavné muže – a Nefilim takoví byli. Noe s manželkou mohli jen sotva zabránit tomu, aby se jejich synové dozvídali o „hrdinských“ činech těchto obrů. Mohli je ale učit krásným pravdám o Jehovovi Bohu, který veškerou ničemnost nenávidí. Bylo důležité, aby jejich synové chápali, že násilí a vzpurnost Jehovu zraňují. (1. Mojž. 6:6)

8. Jak mohou příklad Noema a jeho manželky napodobovat dnešní rodiče?

⁸ Dnešní rodiče se asi dokážou vcítit do toho, co Noe a jeho manželka prožívali. I současný svět je prosycený násilím a vzpurností. Gangy nezvladatelných mladých zločinců terorizují obyvatele mnoha měst. Násilím je prosáklá dokonce i zábava určená malým dětem. Moudří rodiče proti tomuto vlivu bojují tím, že své děti učí o Jehovovi, Bohu pokoje, který jednou veškeré násilí odstraní. (Žalm 11:5; 37:10, 11) A svůj úkol mohou zvládnout, stejně jako se to podařilo Noemovi a jeho manželce. Když jejich synové dospěli, vzali si ženy, které dávaly Jehovu na první místo ve svém životě.

9., 10. (a) Jaký Jehovův pokyn Noemovi změnil život? (b) Co Jehova Noemovi řekl o arše a jejím účelu?

⁹ Jednoho dne nabral Noemův život úplně jiný směr. Jehova svému milovanému služebníkovi řekl o záměru odstranit tehdejší svět. Dal mu příkaz: „Udělej si archu ze dřeva pryskyřičného stromu.“ (1. Mojž. 6:14)

¹⁰ Archa neměla tvar lodi, jak se někteří domnívají. Neměla příď ani záď, kýl ani kormidlo. V podstatě vypadala jako velká krabice. Jehova sdělil Noemovi její přesné rozměry a některé další podrobnosti a řekl mu, aby ji zevnitř i zvenku pokryl dehtem. Také mu vysvětlil, proč ho tímto úkolem pověřil: „Přivedu na zemi potopu vod . . . Všechno, co je na zemi, vydechne naposled.“ Pak s Noemem uzavřel smlouvu, ke které patřil  pokyn: „Vejdeš do archy ty a tvoji synové a tvá manželka a manželky tvých synů s tebou.“ Noe měl navíc do archy přivést zástupce všech druhů zvířat. Potopu mohli přežít pouze ti, kdo budou v arše. (1. Mojž. 6:17–20)

11., 12. Co všechno patřilo k úkolu, který Noe dostal, a jak se k němu postavil?

¹¹ Noe stál před gigantickým úkolem. Archa měla mít obrovské rozměry – asi 133 metrů na délku, 22 metrů na šířku a 13 metrů na výšku. Byla delší než fotbalové hřiště. Snažil se snad Noe tomuto úkolu vyhnout? Vymlouval se na překážky nebo chtěl něco udělat jinak, aby to pro něj bylo jednodušší? Bible odpovídá: „Učinil podle všeho, co mu Bůh přikázal. Učinil to právě tak.“ (1. Mojž. 6:22)

¹² Noemově rodině práce trvala několik desetiletí – možná i čtyřicet až padesát let. Museli porazit stromy, přitáhnout je na staveniště, osekat je, dát jim potřebný tvar a pospojovat je. Archa měla mít tři podlaží, mnoho oddělení a v jedné boční stěně vstupní dveře. Pravděpodobně měla sedlovou střechu s mírným sklonem, takže po ní voda mohla stékat. Pod střechou zřejmě byla okna. (1. Mojž. 6:14–16)

13. Co bylo pro Noema možná ještě náročnější než stavba archy a s jakými reakcemi se asi setkával?

¹³ Jak léta ubíhala a stavba archy postupovala kupředu, Noe jistě oceňoval podporu své rodiny. K jeho úkolu patřilo i něco dalšího, co bylo možná ještě náročnější než samotná stavba. Bible Noema označuje za „kazatele spravedlnosti“. (Přečti 2. Petra 2:5.) Odvážně lidi varoval, že jejich zkaženou bezbožnou společnost čeká zničení. Jak reagovali? Ježíš Kristus prohlásil, že si „nepovšimli“. Řekl, že se nechali natolik pohltit každodenními záležitostmi – jedli, pili a vstupovali do manželství –, že Noemovi nevěnovali pozornost. (Mat. 24:37–39) Dá se předpokládat, že mnozí se jemu a členům jeho rodiny posmívali a někteří mu vyhrožovali nebo tvrdě odporovali, a možná se dokonce pokusili stavbu archy překazit.

14. Co se křesťané mohou naučit od Noema a jeho rodiny?

¹⁴ Noe a členové jeho rodiny se ale nenechali odradit od toho, co bylo hlavní náplní jejich života. Věrně plnili svůj úkol, přestože lidé v jejich okolí považovali stavbu archy za nedůležitou nebo pošetilou. Víra, kterou Noe a jeho nejbližší projevovali, je pro dnešní křesťanské rodiny velkým příkladem. Žijeme totiž v období, které Bible označuje jako poslední dny  tohoto systému věcí. (2. Tim. 3:1) Ježíš řekl, že naše doba se bude té Noemově podobat. Jestliže se při kázání o Království setkáváme s lhostejností, posměchem, nebo dokonce pronásledováním, měli bychom si vzpomenout na Noema. Zdaleka nejsme první, kdo se s takovými překážkami potýká.

15. S jakou ztrátou se Noe musel potýkat v posledních letech před potopou?

¹⁵ Po několika desetiletích archa získala konečnou podobu. Někdy v té době Noe ztratil některé ze svých blízkých. Nejprve zemřel jeho otec Lamek a o pět let později, když bylo Noemovi 600 let, zemřel Metuzalém, tedy Lamekův otec a Noemův dědeček. Bylo mu 969 let, což je nejdelší věk zaznamenaný v Bibli. * (1. Mojž. 5:27) Jak Metuzalém, tak Lamek byli současníci prvního člověka Adama.

16., 17. (a) Jaký pokyn Noe dostal, když mu bylo 600 let? (b) Jaký nezapomenutelný pohled se Noemovi a jeho rodině naskytl?

¹⁶ Když bylo patriarchovi Noemovi 600 let, dal mu Jehova další pokyn: „Vejdi ty a tvá celá domácnost do archy.“ Také mu řekl, že má vzít do archy zástupce různých druhů zvířat.  Čistá zvířata, vhodná pro oběti, měl vzít po sedmi a ostatní po dvojicích. (1. Mojž. 7:1–3)

¹⁷ Musel to být nezapomenutelný pohled. Ze všech stran kráčely, letěly, plazily se, kolébaly a sunuly tisíce zvířat neuvěřitelně rozmanitých velikostí, tvarů a povah. Není nutné si představovat, že chudák Noe musel divoká zvířata chytat, nahánět nebo nějak lákat do uzavřeného prostoru plavidla. Zpráva o nich říká, že „vešli . . . k Noemovi do archy“. (1. Mojž. 7:9)

18., 19. (a) Jak můžeme argumentovat, když někdo zpochybní informace ve zprávě o Noemovi? (b) Jak se Jehovova moudrost zračí ve způsobu, jakým zachránil zvířata?

¹⁸ Někteří skeptici možná namítnou, že něco takového není možné a že by spolu zvířata nemohla ve stísněném prostoru pokojně žít. Ale uvažuj: Není logické předpokládat, že Stvořitel celého vesmíru je schopný ovládat zvířata, a dokonce způsobit, aby byla krotká a poddajná? Pamatuj, že Jehova Bůh zvířata stvořil. Později dokázal rozdělit Rudé moře a zastavit slunce. Nemohl tedy uskutečnit i to, co popisuje zpráva o Noemovi? Samozřejmě že mohl, a také to udělal.

¹⁹ Je pravda, že Bůh mohl zachránit zvířata jinak. Způsob, pro který se moudře rozhodl, je pro nás ale připomínkou, že odpovědnost pečovat o živé tvory na zemi svěřil lidem. (1. Mojž. 1:28) Mnozí rodiče proto pomocí Noemova příběhu svým dětem vštěpují, že lidé i zvířata mají v Jehovových očích velkou hodnotu.

20. Čemu se Noe s rodinou věnoval poslední týden před potopou?

 ²⁰ O tom, že potopa začne, Jehova Noemovi řekl týden předem. Pro celou rodinu to jistě byly hektické dny. Kolik práce jim asi muselo dát, aby v arše rozmístili zvířata, uložili pro ně potravu a přinesli tam také své věci a zásoby potravin pro sebe! Noemova žena společně s manželkami Sema, Chama a Jafeta se určitě snažily z archy vytvořit útulný domov.

21., 22. (a) Proč by nás lhostejnost lidí v Noemových dnech neměla překvapovat? (b) Kdy se lidé přestali Noemovi a jeho rodině posmívat?

²¹ A co ostatní lidé? Stále si neuvědomovali, co se děje, přestože bylo zřejmé, že Noemovi a jeho úsilí Jehova žehná. Nemohli přehlédnout ani tu spoustu zvířat, která proudila do archy. Jejich lhostejnost by nás ale neměla překvapovat. Ani dnes si lidé nevšímají ohromného množství důkazů, že žijeme v posledních dnech tohoto systému věcí. A jak předpověděl apoštol Petr, jsou tu „posměvači se svým posměchem“ a zesměšňují ty, kdo na Boží varování reagují. (Přečti 2. Petra 3:3–6.) I Noemovi a jeho rodině se lidé jistě posmívali.

²² Kdy s tím přestali? Zpráva říká, že když Noe s rodinou a zvířaty vešli do archy, Jehova za nimi „zavřel dveře“. Pokud byli někteří posměvači v blízkosti archy, tento Boží čin je asi umlčel. A pokud ne, pak je umlčel déšť. Prudký liják začal zaplavovat celou zemi, přesně jak to Jehova řekl. (1. Mojž. 7:16–21)

23. (a) Jak víme, že se Jehova neradoval ze smrti lidí v Noemově době? (b) Proč je moudré Noemovu víru napodobovat?

²³ Měl Jehova radost z toho, že ničemní lidé zemřeli? Ne. (Ezek. 33:11) Dal jim dostatek příležitostí, aby se změnili a dělali to, co je správné. Byli toho schopní? Odpověď je zřejmá z Noemova života. Noe chodil s Jehovou a ve všem ho poslouchal a tím ukázal, že bylo možné se zachránit. V tomto smyslu svou vírou odsoudil svět. Díky ní se totiž špatnost tehdejší generace ukázala v plné míře. Svou vírou Noe zachránil sebe i svou rodinu. Pokud budeš jeho víru napodobovat, můžeš totéž udělat pro sebe i své blízké. Stejně jako Noe můžeš chodit s Jehovou a mít s ním blízký vztah. A vaše přátelství může trvat věčně.