Skip to content

BIBLU NƆ HUZU GBƐZÁN MƐTƆN

“Nyiɖesunɔ Ðò Yɔdo Ce Kun Wɛ”

“Nyiɖesunɔ Ðò Yɔdo Ce Kun Wɛ”
  • È Jì Mì Ðò: 1978

  • Tò Ce: Salvador

  • Tan Ce: Dakaxotɔ́ Jaguda Ðé

NǓ E UN WÀ WÁ YÌ LƐ É

 “Enyi a jló na kplɔ́n nǔ dó Mawu wu dóo hǔn, ma jó Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ dó ó.” Xó enɛ e un sè é jiwǔ nú mì. Hwenɛnu ɔ, un ko ɖò Biblu kplɔ́n xá Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ wɛ sín hwenu klewun ɖé ɖíe. Amɔ̌, bonu mi na mɔ nukúnnú jɛ nǔ e wu nǔ cí mɔ̌ nú mì é mɛ ɔ, mi nú má kpi tan ce kpɛɖé nú mi.

 È jì mì ɖò toxo Salvador tɔn e nɔ nyí Quezaltepeque é mɛ. Vǐ 6gɔ́ ɔ wɛ un nyí ɖò vǐ 15 e tɔ́ ce jì lɛ é mɛ. Mɛjitɔ́ ce lɛ dǒ gǎn bo kplɔ́n mì bonu ma nɔ ɖɔ nǔgbo bo nɔ lɛ́ nyi sɛ́n. Gɔ́ na ɔ, Leonardo kpo Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn ɖevo lɛ kpo nɔ wá kplɔ́n Biblu xá mǐ hweɖelɛnu. Amɔ̌, un kéya nú nǔ e è kplɔ́n mì lɛ é ǎ, bo wá gbeta nyanya lɛ kɔn ɖě jɛ ɖě gudo. Hwenu e un ɖó xwè 14 é ɔ, un jɛ ahan syɛnsyɛn kpo gěe kpo nu jí kpo azɔ̌mɛvígbɛ́ ce lɛ kpo. Ye mɛ ɖokpo ɖokpo jɛ azɔ̌mɛ jó dó jí bo byɔ gbɛ̌ta jaguda lɛ tɔn ɖé mɛ, bɔ nyi lɔ xwedó kpɔ́ndéwú nyanya yetɔn. Mǐ nɔ ɖò ali jí ali jí gbɔn wɛ, bo nɔ ɖò akwɛ byɔ wɛ bo nɔ lɛ́ ɖò ajo ja wɛ bá dó mɔ akwɛ dó wà nǔ nyanya e mǐ nɔ wà lɛ é.

 Jaguda gbɛ́ta ɔ wá huzu xwédo ce. Un kúdeji ɖɔ un ɖó na nɔ gbeji nú ye. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, jaguda gbɛ́ta ɔ sín hagbɛ̌ ɖé nu gěe mú gbè ɖokpo bo tɔ́n hun mɛ e ɖò xwé ce kpá é ɖé. Hwenu e ye ɖò hun xò wɛ é ɔ, mɛ e ɖò xwé ce kpá é tɛ́n kpɔ́n bo ɖu ɖò xɔ́ntɔn ce ɔ jí bo ylɔ́ kponɔ lɛ. Xomɛ sin mì kaka bɔ un sɔ́ gan kpinkpɛn ɖé bo dó jɛ mɔ̌to tɔn hánnyá na jí, bonu é ni jó xɔ́ntɔn ce dó. Hwenu e un ɖò mɔ̌to ɔ sín nǔkpɛ́n lɛ gbà wɛ ɖě jɛ ɖě gudo bo lɛ́ ɖò mɔ̌to ɔ hánnyá wɛ é ɔ, é savo nú mì ɖɔ ma ɖó te có un ka ɖótó è ǎ.

 Hwenu e un ɖó xwè 18 é ɔ, jaguda gbɛ́ta e mɛ un ɖè é kpé hun xá kponɔ lɛ. Ee un jló na da bɔnbu e è bló ɖò xwégbe é ɖé dó ye é ɔ, é wu d’alɔ mɛ nú mì, un ka tuùn lee é nyí gbɔn tawun é ǎ. Nǔ e un flín kpowun é wɛ nyí ɖɔ un mɔ ɖɔ alɔ ce hánnyá, enɛ gudo ɔ, un ba nyiɖée kpò. Hwenu e un wá fɔ́n ɖò dotóoxwé é ɔ, un mɔ ɖɔ alɔ ce ɖisíxwé tɔn ɔ kún sɔ́ ɖò así ce ó, tó ce ɖisíxwé tɔn ɔ sɔ́ nɔ sè nǔ ǎ, bɔ nukún ce ɖisíxwé tɔn ɔ sɔ́ nɔ mɔ nǔ kaka ɖé ǎ.

 Akpa kpò ɖò wutu ce có, ee un gosin dotóoxwé é ɔ, un lɛkɔ yì jaguda gbɛ́ta ɔ mɛ. É ɖò mɔ̌ có, enɛ gudo zaan ɔ, kponɔ lɛ wlí mì, bo sɔ́ mì dó gankpá mɛ. Finɛ ɔ, kancica e ɖò nyi kpo jaguda gbɛ́ta ɔ kpo tɛntin é lɛ́ syɛn d’eji. Mǐ nɔ wà nǔ ɖó kpɔ́ hwebǐnu, sín zǎnzǎn nǔɖuɖu jí kaka jɛ hwenu e mǐ nɔ yì xɔ é, bo nɔ ɖò azɔ gblegblé e è nɔ ylɔ́ ɖɔ marijuana é nu wɛ.

LEE BIBLU HUZU GBƐZÁN CE GBƆN É

 Hwenu e un ɖò gankpá mɛ é ɔ, Leonardo wá ba mì kpɔ́n. Ee mǐ ɖò xó ɖɔ wɛ é ɔ, é dlɛ́n alɔ dó nǔ e un gbò dó abǎ ce ɖisíxwé tɔn wu é. É kanbyɔ mì ɖɔ: “A ka tuùn tinmɛ nǔ atɔn e a gbò dó abǎ lɛ é tɔn à?” Un yí gbè n’i ɖɔ: “Ganji, xó ɖiɖó xá mɛ, gěe nunu kpo han e è nɔ ylɔ́ ɖɔ rock and roll é kpo wɛ.” Amɔ̌, Leonardo ɖɔ: “Enyi nyɛ na ɖɔ ɔ, dotóoxwé, gankpá mɛ kpo kú kpo wɛ. A ko nɔ dotóoxwé ɔ, bo ɖò gankpá ɔ mɛ dìn. A tuùn nǔ e na bɔ d’ewu é.”

 Nǔ e Leonardo ɖɔ é kpaca mì. Hwɛ tɔn ka jɔ. Lee zán gbɛ̀ ce gbɔn wɛ un ɖè é zɔ́n bɔ nyiɖesunɔ ɖò yɔdo ce kun wɛ. Leonardo ɖɔ ɖɔ emi sixu kplɔ́n Biblu xá nyi à jí, bɔ un yí gbè. Nǔ e un kplɔ́n ɖò Biblu mɛ lɛ é sísɛ́ mì bɔ un huzu gbɛzán ce. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Biblu ɖɔ ɖɔ “gbɛ̌ nyanya lɛ ɔ, walɔ ɖagbe e è ɖó ɔ wɛ ye nɔ hɛn gblé.” (1 Kɔlɛntinu lɛ 15:33) Enɛ wu ɔ, nǔ nukɔntɔn e un ɖó na wà lɛ é ɖokpo wɛ nyí xɔ́ntɔn yɔyɔ̌ lɛ zunzun. Enɛ wu wɛ un sɔ́ nɔ yì jaguda gbɛ́ta ɔ sín kplé lɛ ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, un jɛ kplé Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ tɔn e ye nɔ bló ɖò gankpá ɔ mɛ lɛ é yì jí. Ðò kplé Kúnnuɖetɔ́ lɛ tɔn jí ɔ, un mɔ gantɔ́ ɖé bɔ é nɔ nyí Andrés, é bló baptɛm ɖò gankpá ɔ mɛ bo huzu Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn. É ɖɔ nú mì ɖɔ nyi ni wá ɖu zǎnzǎn nǔɖuɖu xá emi. Sín hwenɛnu ɔ, marijuana nunu sɔ́ nɔ nyí nǔ nukɔntɔn e un nɔ dó bɛ́ azǎn ɖokpo ɖokpo na é ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, Andrés kpo nyi kpo nɔ ɖɔ xó dó wemafɔ Biblu tɔn ɖé jí zǎnzǎn tɛgbɛ.

 Jaguda gbɛ́ta ɔ sín hagbɛ̌ lɛ ɖ’ayi wu tlolo ɖɔ un jɛ huzuhuzu jí. Enɛ zɔ́n bɔ jaguda gbɛ́ta ɔ sín gǎn lɛ ɖokpo ɖɔ emi ɖó na ɖɔ xó nú mì. Ado hu mì. Ðó è nɔ sixu tɔ́n sín jaguda gbɛ́ta ɖé mɛ mɔ̌ ǎ wutu ɔ, hwenu e é na sè nǔ e lin wɛ un ɖè é ɔ, un tuùn nǔ e é na wà nú mì é ǎ. É ɖɔ: “Mǐ mɔ ɖɔ a sɔ́ nɔ wá kplé mǐtɔn lɛ ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, a nɔ yì kplé Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ tɔn lɛ. Etɛ lin wɛ a ka ɖè tawun?” Un ɖɔ n’i ɖɔ un jló na kpó ɖò Biblu kplɔ́n wɛ bo na huzu gbɛzán ce. É kpaca mì ɖɔ é ɖɔ nú mì ɖɔ, enyi un ɖexlɛ́ nǔgbo nǔgbo ɖɔ un jló na huzu Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn ɔ, jaguda gbɛ́ta ɔ na ɖó sísí nú nyi. Enɛ gudo ɔ, é ɖɔ: “Enyi a jló na kplɔ́n nǔ dó Mawu wu dóo hǔn, ma jó Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ dó ó. Mǐ na ɖó nukún ɖɔ a na jó nǔnyanyawiwa dó. Alɔ towe ɖíe. Ali ɖagbe ɔ jí wɛ a ɖè. Kúnnuɖetɔ́ lɛ sixu d’alɔ we tawun. Ye kplɔ́n nǔ xá mì ɖò États-Unis, bɔ hɛnnumɔ ce ɖé lɛ nyí Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ. Ado ma hu we ó. Ma lɛkɔ ó.” Ado kpò ɖò huhu mì wɛ, amɔ̌ hwe ɖokpo ɔ nu ɔ, xomɛ hun mì tawun. Un dókú nú Jehovah Mawu ɖò ayi mɛ. Un cí xɛ e è hun aja na é ɖé ɖɔhun, bo mɔ nukúnnú jɛ xó Jezu tɔn elɔ lɛ mɛ: “Mi na tuùn nǔgbo ɔ, bɔ nǔgbo ɔ na ɖè mi sín kannumɔgbenu.”—Jaan 8:32.

 É ɖò mɔ̌ có, xɔ́ntɔn ce xóxó ɖé lɛ xwlé mì gěe bo dó tɛ́n mì kpɔ́n. Nú un na ɖɔ xó jɔ xó ɔ, un jɛ mɛ hweɖelɛnu. Amɔ̌, ee hwenu ɖò yiyi wɛ é ɔ, ɖɛxixo kpodo ayi bǐ kpo d’alɔ mì bɔ un wá ɖu ɖò walɔ ce nyanya lɛ jí.—Ðɛhan 51:12, 13.

 Ee un gosin gankpá mɛ gudo é ɔ, mɛ gegě vɛdo ɖɔ un na lɛkɔ yì gbɛzán ce xóxó ɔ kɔn wɛ sín, amɔ̌ un wà mɔ̌ ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, un nɔ lɛkɔ yì gankpá ɔ mɛ hwɛhwɛ bo nɔ má nǔ e un kplɔ́n ɖò Biblu mɛ lɛ é xá gantɔ́ ɖevo lɛ. Wǎgbɔ tɔn ɔ, xɔ́ntɔn ce xóxó lɛ wá kúdeji ɖɔ un ko huzu jujɔ. É blawǔ ɖɔ nǔ kún nyí mɔ̌ nú kɛntɔ́ ce xóxó lɛ ó.

 Nyi kpo nɔví sunnu ɖé kpo ɖò kúnnuɖegbé gbè ɖokpo bɔ ajijimɛ kpowun ɔ, jaguda gbɛ́ta e nyí kɛntɔ́ nú jaguda gbɛ́ta e mɛ un nɔ ɖ’ayǐ é sín hagbɛ̌ ɖé lɛ hɛn tú bo lɛlɛ̌ dó mǐ, bo jló na hu mì. Nɔví sunnu ɔ kpankɔ́n bo tinmɛ nú ye kpo sísí kpo ɖɔ un kún sɔ́ nyí hagbɛ̌ jaguda gbɛ́ta ɖé tɔn ó. Táan enɛ mɛ ɔ, un tɛ́n kpɔ́n bo cí xwíi. Ee ye xò mì bo dó sɛ́n nú mì ɖɔ nyi ma sɔ́ wá xá enɛ mɛ ɖě ó gudo é ɔ, ye wɛ tú yetɔn lɛ dó dò bo jó mǐ dó bɔ mǐ yì. Biblu huzu gbɛzán ce tawun. Ð’ayǐ wɛ ɔ, un na ko tɛ́n kpɔ́n bo na ba hlɔn. Amɔ̌ dìn ɔ, un nɔ wà nǔ sɔgbe xá wěɖexámɛ Biblu tɔn e ɖò 1 Tɛsalonikinu lɛ 5:15 mɛ é, é ɖɔ: “Mi cɔ́ miɖée, bonu è wà nǔ nyanya nú mɛɖé hǔn, ni ma sɔ́ nyanya dó sú axɔ na ó; loɔ, mi dó gǎn bo nɔ wà ɖagbe nú miɖée hwebǐnu, bo nɔ wà nú gbɛtɔ́ lɛ bǐ.”

 Sín hwenu e un huzu Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn é ɔ, un tɛ́n kpɔ́n bo nɔ ɖɔ nǔgbo. É ka bɔwǔ ǎ. É ɖò mɔ̌ có, alɔdó Jehovah Mawu tɔn, wěɖexámɛ Biblu tɔn lɛ kpo gudo e xɔ́ntɔn ce yɔyɔ̌ lɛ nɔ nú mì é kpo zɔ́n bɔ é kpa mì. Un sɔ́ jló na lɛkɔ yì gbɛzán ce xóxó ɔ kɔn gbeɖé ǎ.—2 Piyɛ́ɛ 2:22.

LÈ E UN MƆ LƐ É

 Gbɛtɔ́ dakaxotɔ́ xomɛsinnɔ heelu wɛ un nyí ɖ’ayǐ. Un kúdeji ɖɔ enyi un ma ko jó dakaxixo gbɛzán enɛ dó wɛ ǎ ɔ, un sɔ́ na kpó ɖò gbɛ̀ ǎ. Nǔ e un kplɔ́n ɖò Biblu mɛ lɛ é huzu gbɛzán ce. Un jó nǔ nyanya e un nɔ wà ɖ’ayǐ lɛ é dó. Un kplɔ́n bo nɔ nɔ fífá mɛ xá kɛntɔ́ ce ɖ’ayǐ tɔn lɛ. (Luki 6:27) Bɔ dìn ɔ, un nɔ ɖu vivǐ xɔ́ntɔn zunzun e nɔ d’alɔ mì bɔ un nɔ sɔnǔ nú jijɔ ɖagbe lɛ é tɔn. (Nǔnywɛxó 13:20) Gbɛzán ce ɖó awǎjijɛ bo lɛ ɖó nu, bɔ un ɖò Mawu e ɖò gbesisɔmɛ bo sɔ́ nǔ nyanya e un wà lɛ é bǐ kɛ mì é sɛn wɛ.—Ezayíi 1:18.

 Ðò 2006 ɔ, un yì wemaxɔmɛ mɛkplɔnkplɔn tɔn bǔnɔ ɖé nú Klisanwun tlɛnnɔ wɛnɖagbejlatɔ́ lɛ. Xwè ɖé lɛ gudo ɔ, un wlí alɔ xá asì vívɛ́ ce, bɔ mǐ ɖò vǐ nyɔnu mǐtɔn kplɔ́n wɛ ɖó kpɔ́. Dìn ɔ, un nɔ zán hwenu ce gegě dó kplɔ́n nǔgbododó Biblu tɔn e d’alɔ mì lɛ é mɛ ɖevo lɛ. Un lɛ́ nyí mɛxo agun tɔn ɖò agun ce mɛ, bo nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ d’alɔ mɛ winnyawinnya lɛ bonu ye ni nyi alɔ nú nǔ ɖěɖee un wà nyi dò hwenu e un ɖò bǎ yetɔn mɛ é. Un sɔ́ ɖò yɔdo nyiɖesunɔ tɔn kun wɛ ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, sɔgudo mavɔmavɔ e sín akpá Mawu dó ɖò Biblu mɛ é gbé nya wɛ un ɖè dìn.