Skip to content

DǍ WƐ È DÁ À?

Awɔntín Cukú Tɔn

Awɔntín Cukú Tɔn

Dobanúnǔtɔ́ lɛ ɖɔ ɖɔ cukú lɛ sixu zán awɔntín yetɔn lɛ dó tuùn xwè e cukú ɖevo lɛ ɖó é, asú wɛ ye nyí à, asì wɛ ye nyí à kpo lee nǔ cí nú ye é kpo. È tlɛ sixu kplɔ́n azɔ̌ cukú lɛ bɔ ye na tuùn bɔnbu kpo gěe kpo. Gbɛtɔ́ lɛ ɔ, nukún yetɔn lɛ wɛ ye nɔ yawǔ dó tuùn nǔ e lɛlɛ̌ dó ye lɛ é, amɔ̌ cukú lɛ ɔ, awɔntín yetɔn lɛ wɛ ye nɔ zán. Ye nɔ “xà nǔ” kpo awɔntín yetɔn kpo.

Ðǒ Ayi Nǔ Elɔ Wu: Nǔwukpíkpé e awɔntín cukú tɔn ɖó é zɛ gbɛtɔ́ tɔn wu afatɔ́n donu mɔkpan. Sɔgbe xá nǔ e National Institute of Standards and Technology États-Unis tɔn ɖɔ é ɔ, “è na bo má wǎn ɖé dó liva donu afatɔ́n ɔ, cukú hɛn ɔ é na sè. É cí ɖɔ è ni kpéwú bo sè vivǐ súkle cíví e nɔ wún kafée é sín mǎ ɖó ɛnɛ tɔn, ee è kɔn dó sin litli 2 500 000 mɛ é tɔn ɖɔhun.”

Aniwu awɔntín cukú lɛ tɔn ka ɖò gbɛ̀ hú gbɛtɔ́ lɛ tɔn?

  • Cukú sín awɔntín nɔ fá bɔ é sín enɛ wu bɔ é nɔ kpéwú bo nɔ wlí wǎn lɛ.

  • Cukú sín awɔntín nɔ ɖó ali we: é nɔ gbɔjɛ gbɔn ɖokpo mɛ, bo nɔ sè wǎn gbɔn wegɔ́ ɔ mɛ. Nú cukú nyi cin ɔ, jɔhɔn nɔ byɔ akpáxwé e wǔjɔnú wǎn sise tɔn lɛ nɔ nɔ é.

  • Akpáxwé awɔntín tɔn e nɔ zɔ́n bɔ cukú nɔ sè wǎn é sixu kló sɔ 130 cm2 alǒ hú mɔ̌, bɔ gbɛtɔ́ tɔn ka nyí 5 cm2.

  • Cukú sín nǔvínúví e nɔ sɔ́ jɔ lɛ é sixu sukpɔ́ hú gbɛtɔ́ tɔn donu 50.

Nǔwukpíkpé enɛ lɛ nɔ zɔ́n bɔ cukú lɛ nɔ tuùn nǔ vovo e ɖò wǎn gɛ́dɛ́ gɛ́dɛ́ ɖé mɛ é. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, dobanúnǔtɔ́ ɖé lɛ ɖɔ ɖɔ mǐ sixu sè nǔsúnnú ɖé sín wǎn, amɔ̌, cukú sixu tuùn ɖadónú vovo e è sɔ́ dó ɖa na lɛ é.

Ðò azɔ̌xwé e nɔ ba dò nú nǔ dó kansɛ́ɛ wu é Pine Street Foundation ɔ, dobanúnǔtɔ́ lɛ ɖɔ ɖɔ taglo cukú tɔn kpo awɔntín tɔn kpo nɔ w’azɔ̌ ɖó kpɔ́ bo nyí ɖokpo ɖò nǔ e nɔ sɔ́ jɔ hugǎn ɖò gbɛ̀ ɔ mɛ lɛ é mɛ. Nǔnywɛ xwitixwitizɔ́watɔ́ lɛ ɖò nǔ sɔ́ nú nǔɖe lɛ wɛ bá dó wlí bɔnbu, agban e sɛ́n ma na acɛ tɔn ǎ lɛ, azɔn, kaka jɛ kansɛ́ɛ jí.

Etɛ a ka lin? Awɔntín cukú tɔn wá nú éɖée wɛ à? Alǒ dǎ wɛ è dá?