Pẹẹ nyoone togó bel ea di m

Pẹẹ nyoone a gbò togó bel

Bé E Sĩ́dee Kpáá Palàge Dú Pọ́lọ́ Naa​—Mósĩ́ Deè Ní E Kpá Káí É Láá Nvèè Bá Nèi Kọ É Emá Ẽ́?

Bé E Sĩ́dee Kpáá Palàge Dú Pọ́lọ́ Naa​—Mósĩ́ Deè Ní E Kpá Káí É Láá Nvèè Bá Nèi Kọ É Emá Ẽ́?

 É kọọ̀ ò di zẹ̀ẹ̀ gã́bùg gãà gbò nen e sĩ́dee ea kpáá palàge dú pọ́lọ́í ni kyọ nu ló? Gã́bug pọ́lọ́ nu ólò sìlà aa mm̀ bé e sĩ́dee gé kpáá palàge dú pọ́lọ́ vaá dú gẹẹ-gẹẹ ló naa. Bá kpóó fọ́ọ́lọ́, fágà nè ìlìsẽ́ ólò naa kọọ̀ múú ea di pène á bú èl bé ea ólò bú naa vaá naa kọọ̀ múú á bã gbò kĩée e múú náa ólò bã̀, àbèè ge naa kọọ̀ bá kpóó fọ́ọ́lọ́ á kyọ̀sĩ́ nu. Bá kpóó boo é láá ùb kẽ, vaá bá kpóó fágà é láá naa kọọ̀ éném dee á naa kọ sã́ á dọ ló kẽ. Agẹ bá kã́á-kãà kẽ, bẹ̀à sã́ nè agẹ bá fágà ea ólò ula tṍó boo é láá palàge kyọ̀sĩ́ nu.

 Bé e sĩ́dee gé kpáá palàge dú pọ́lọ́ naa dì ea gé kpáá zoogá gbẹá gã́bug ketõ̀ò beeá ló bàlà booí. “Buù bé e fágà, agẹ bá kã́á-kãà kẽ, nè múú gé kpáá bã̀ naa, níà bé e gã́bug gbò e búùló kyọ̀àsĩ́ nu gé nááá ló dì e bà gé kpáá dọ ló naa ẽ́, vaá níí a náa kọọ̀ gã́bug gãà gbò nen á teelá aa ba be buù gbáá, naaní e nu gè tõ̀òma dùm a kpáá palàge tàvàlà vá ló gè ié” níà bé e International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies ne kpẹ̀a naa ẽ́.

 Tṍó e gbò nuí nááá, gbò nen ólò mòn tã̀àgã̀ vaá ié tã̀àgã̀ bùlà. Bà ólò mòn tã̀àgã̀ boo béè kọọ̀ gbò nú e ba beè ié nè ba be ólò kyọasĩ́, vaá sìgà tṍó nen e ba beè vùlè ólò ù.

 Be o mon tã̀àgã̀ boo béè bé e sĩ́dee kpáá palàge dú pọ́lọ́ naa, Kpá Káí é láá nvèè bá nèni kọ ó emá. À ólò nvèèi nyíé gbàà, nèi ból dẽesĩ́ vaá nè gbò dùùlà bá deè tṍ ea ni nveè bá nè gã́bug gbò e kyọ̀à sĩ́ nu ea aa ló sĩ́dee ni naaá ló. (Róm̀ 15:4) À áálá nágé ene kà bíb ea ólò palàge tãagẽ gã́bug nen ea kọ́ọ̀: Éé ní ea náa Bàrì à sọ̀tọ́ deè kọ íb nú ea náaí á naaá ḿ lóé​—é kọ à gé ném kpọ̀té?

Bé e sĩ́dee gé kpáá palàge dú pọ́lọ́ naa deè nieí níì kpọ̀té ea aa bá Bàrì nì

 Kpá Káí nóòmà kọọ̀ níì Bàrì ní ea gé náa kọọ̀ gbò nen á mòn tã̀àgã̀e nì. Kpá Káí náa kọ é nyimá kọọ̀ “tọ́ọ̀ kà pọ́lọ́ náa é láá dàgẹ̀ Bàrì, vaá Bàrì náa ólò dàgẹ̀ tọ́ọ̀ nen.” (Jém̀z 1:13) Boo béè vó, níì ẹlẹ ní ea náa kọọ̀ sĩ́dee ea kpáá palàge dú pọ́lọ́ vaá kyọ̀ nu ló gbò nen deè nieí á naaáé nì.

 Kpá Káí kọ́ nú ea kil ló sìgà tṍó e Bàrì beè tú gbò nú ea beè dèm nèèmà kpọ̀té gbò pọ́lọ́. Sõò níá dú kele ló kyọ̀àsĩ́ ea gé dọ́ boo gbò nen ea aa ló bé e sĩ́dee gé kpáá dú pọ́lọ́ naa deè nieí, ea ólò naaá ló gbò lé nè gbò pọ́lọ́ tṍó e bà náa beè nè dẽe. Mm̀ sĩ́deè ea dú kele, gbò nòòtẽ́ ea di mm̀ Kpá Káí náa kọ é nyimá kọọ̀ Bàrì ólò kpènà gbò lé, zẹ́ẹ́ gbẹẹ́ sĩ́ ãane gbò pọ́lọ́ ea kil ló kyọ̀àsĩ́ ea é tẹ́lẹ̀ẹ̀ vá boo nè nú ea náa àẹ́ kyọ̀ẹ̀ va sĩ́. Dì belí nu dòòmà bá, Bàrì beè baatẽ́ nú ea náa àé túè múú kyọọmàè sĩ́ gbò e ba beè di mm̀ deè Nóàa vaá a beè gbẹẹ́ sĩ́ kọ́ nè va besĩ́ à kalá naa vó, a beè kpènà nàgé Nóà nè pá a tọ.​—Jénesìs 6:13; 2 Pítà 2:5.

 Kọbé è nyímá nú ea náa è àgala boo kọọ̀ gbò kyọ̀àsĩ́ nu ea gé nááá deè nieí níì kpọ̀té ea aa bá Bàrì nì, bugi togó bel ea kọ́ọ̀ “Éé Ní E Kpá Káí Kọ́ Kilma Ló Búùló Kyọ̀àsĩ́ Nu Ẽ́?

Bàrì ólò ẹ̀b nú ea kil ló gbò nen e sĩ́dee ea kpáá palàge dú pọ́lọ́í ni kyọ nu ló

 Kpá Káí zógè kọọ̀ Jìhóvà a dú Bàrì ea ólò ẹ̀b nú ea kilíí ló vaá ié tóe sàn. Bugi togó boo nagbò dọ̀ Kpá Káí ea nveè nyíé gbàà není.

  •   Àìzáíà 63:9: ‘Nyíè [Bàrì] beè bììlà dénè tṍó e bà géè tení bá tã̀àgã̀.’

     Nú ea tõó dọ̀: Nyíè Jìhóvà ólò bììlà tṍó e gbò nen mon tã̀àgã̀.

  •   1 Pítà 5:7: “À gé bulà nú ea kilíí ló.”

     Nú ea tõó dọ̀: Jìhóvà gbĩ́ kọọ̀ nu á lee ní ló.

 Ge kọọ̀ Jìhóvà ólò ẹ̀b nú ea kilíí ló vaá iéi tóe sàn ló ólò naa kọọ̀ á nvèè bá nèi. À ólò nvèèi nyíé gbàà tení dú ló gbò dùùlà bá deè tṍ ea di mm̀ Kpá Káí ea néi ból dẽesĩ́ kilma ló dì deèsĩ́, ea dú tṍó e búùló kyọ̀àsĩ́ nu ea aa ló sĩ́dee náa é nááá ná.​—2 Kọ́rìnt 1:​3, 4.

Tṍó e sĩ́dee náa é kpáá dú ná pọ́lọ́

 Kpá Káí tẹ́lẹ bàlà kẽ kọọ̀ Jìhóvà zigà kọọ̀ àé naanìè kọ é ié lé “dì deèsĩ́ nè ból dẽesĩ́.” (Jèrèmáíà 29:11) A beè noo kọ gbò nen á dé kpéè ló dùm boo kunukẽ̀í, e bà náa é sííá pọ̀ kọọ̀ bàé monìè tã̀àgã̀ ea aa ló sĩ́dee.​—Jénesìs 1:28; 2:15; Àìzáíà 32:18.

 Bàrì é naá kọọ̀ é ié nakà lé dì deèsĩ́í tení dú ló a Boǹ Méné, ea dú bẹlbẹ̀l ea é aa káála e Jíízọ̀s ní ea é dú méné boo é. (Máátìù 6:10) Jíízọ̀s íe kpóó nè nyìmànù ge naamá kọọ̀ búùló kyọ̀àsĩ́ nu ea aa ló sĩ́dee á gá naaá. Tṍó e Jíízọ̀s beè di boo kunukẽ̀í, a beè zogè kọ à íèè kpóó gè lẹ̀ẹ̀mà bel ló sĩ́dee. (Máàk 4:​37-41) Àé bẹl mm̀ sĩ́deè ea zógè kọ à íe nyìmànù nè dã̀ból ló nu, vaá noomà gbò nen bé e bàé ẹb nú ea kil ló boo kunukẽ̀í naa, mm̀ sĩ́deè e bà náa é kyọ̀ gbò nú e Bàrì beè dèm. (Àìzáíà 11:2) Gbò nen náa é kpáá mòn nà tã̀àgã̀ bá kyọ̀àsĩ́ nu ea aa ló sĩ́dee kèbá bẹlbẹ̀l Jíízọ̀s.

 Òé láá bĩiná kọọ̀, ‘Mó tṍó ní e Jíízọ̀s é tú kpóó ea íe lẹ̀ẹ̀mà bel ló sĩ́dee é?’ Kọbé ò nyímá a ààla, bugi togó bel ea kọ́ọ̀ “When Will God’s Kingdom Rule the Earth?

Ge emá gbò pọ́lọ́ nú ea silà aa ló bé e sĩ́dee kpáá palàge dú pọ́lọ́ naa

 Gbò dùùlà bá deè tṍ ea di mm̀ Kpá Káí é láá nvèè bá nè ni besĩ́ì sĩ́dee kálá kpáá palàge dú pọ́lọ́, tṍó ea ni dú pọ́lọ́ nè tṍó e náa dú na pọ́lọ́.

  •   Besĩ́ì sĩ́dee kálá dú pọ́lọ́: Kpoogá dee ló gè labví láb mm̀ gbala-gbala.

     Nú e Kpá Káí kọ́: “Neǹ nyìmànù ólò mòn tã̀àgã̀ ea gé dú sĩ́ vaá à iilà ló, sõó, neǹ ból ólò põone ból vaá mòn tã̀àgã̀ ea dú ló.”​—Próvẹẹ̀b 22:3.

     Nú ea tõó dọ̀: Gbẹẹ́ sĩ́ dòòmà dẽe ló nuù gẹẹ-gẹẹ ló ea é láá naaá kĩée eo dì kọbé ò láá tú gbala-gbala labmá láb vaá kpènà pá o tọ.

     Nú ea beè naaá ló nen: “E beè di kpènà ló deé e sã́ beè dọ ló kẽ. E beè tú tṍó gbẹẹ́ sĩ́ noo bẹẹ bẹ̀lẹ̀ ge dàlà teemá tṍó e búùló nu naaá. E beè faalá bẹẹ biè ge õ̀ nè kọ̀là ló gè nvèà. Pọ̀ géè sii dénè gbò e bà di kĩée e dì, vaá bà náa beè nyimá ló nu gè naa. Sõò beele beè ié dénè nú e íè bíi ló, vaá níá beè palàge ẹẹlẹ̀m nyíe!”​—Níà bé e Tamara ea di California U.S.A kọ́ ẹ́.

  •   Tṍó ea gé nááá: Ká bùlà gbẹẹ́ boo gbò nú ea palàge dì bíi.

     Nú e Kpá Káí kọ́: “Dùm nen náa dú boo nú ea íe, kọ̀láá bé ea gbó gyọ́ naa.”​—Lúùk 12:15.

     Nú ea tõó dọ̀: Dùm bọọ èl gyọ́.

     Nú ea beè naaá ló nen: “Tṍó e bá kpóó ìlìsẽ́ ea kọlà Typhoon Lawin b beè kyọ̀sĩ́ bẹẹ be, ním beè nyimá ló nu gè naa. Sõò ene kà nú em beè naa dú gè kọ́ kọ̀láá bé e nu tọ́a ḿ ló naa nè Jìhóvà Bàrì. M beè gbóó nyimá kọọ̀ áá bẹẹ ìènù ní ea peé, níì bẹẹ dùm nì.”​—Níà bé e Leslie ea di Philippines kọ́ ẹ́.

  •   Tṍó ea ni nááá lọ̀l: Ó gá bọ̀ọ̀gẹ̀ bùlà nú ea kil ló sṍóe.

     Nú e Kpá Káí kọ́: “Ó gá bulai sṍóe. Aalíí ló sṍóe nè a tã̀àgã̀. Buù dee íe a tã̀àgã̀ ea zọ́ẹ ló gbõ̀ònà.”​—Máátìù 6:34.

     Nú ea tõó dọ̀: Ó gá bọ̀ọ̀gẹ̀ ié tã̀àgã̀ bùlà ea kil ló gbò pọ́lọ́ nú ea é nááá dì deèsĩ́.

     Nú ea beè naaá ló nen: “Tṍó e bá kpóó fọ́ọ́lọ́ ea kọlà Hurricane Irma beè naa kọọ̀ múú á tú nà be, m beè ié gã́bug béèlàfùl ge nè vaá níí beè palàge ọọvẹ́m ló. M beè piiga boo gè tõó boo dùùlà bá deè tṍ ea di mm̀ Kpá Káí ea kọ́ọ̀ ḿ gá bọ̀ọ̀gẹ̀ bùlà nú ea kil ló sṍóe. M beè mòn kọọ̀ tení dú ló nvèè bá ea aa bá Jìhóvà, m beè láá ĩima bá dìtõ̀òí èlmà bé em beè ẹ̀bmà dẽe naa.”​—Níà bé e Sally ea di Florida, U.S.A kọ́ ẹ́.

 Kọbé ò kpáá nyimá gã́bug nú eo é láá naa, bugi togó bel ea kọ́ọ̀ “When Disaster Strikes​—Steps That Can Save Lives.”

a Kà lèlà béè Bàrì kọlà Jìhóvà.​—Psalm 83:18.

b Bà ólò kolí náe gé Typhoon Haima.