Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Wleawuna Jọja Aflanmẹ Towe lẹ Na Mẹhowhe

Wleawuna Jọja Aflanmẹ Towe lẹ Na Mẹhowhe

Ayinamẹ lẹ Na Ayajẹ Whẹndo Tọn

Wleawuna Jọja Aflanmẹ Towe lẹ Na Mẹhowhe

“To dai, homẹ nọ hùn mi nado dọho hẹ visunnu ṣie lẹ po awuvivo po. Yé nọ dotoaina mi ganji bo ma nọ whleawu nado wà nuhe n’dọna yé. Ṣigba todin he yé lẹzun jọja aflanmẹ, diblayin nulẹpo ji wẹ mí nọ dọ̀nnu do. Yé tlẹ sọ nọ mọhodọdo nuwiwa gbigbọmẹ tọn mítọn lẹ go bo nọ kanse dọ, ‘Be dandan janwẹ dọ mí ni nọ dọhodo Biblu ji ya?’ Whẹpo visunnu ṣie lẹ do biọ owhe aflanmẹ tọn mẹ, n’ma lẹn pọ́n gbede dọ ehe na jọ do whẹndo ṣie go—dile etlẹ yindọ n’nọ mọdọ e nọ jọ do mẹdevo lẹ go.”—Reggie. a

BE HIẸ tindo jọja aflanmẹ de to owhé towe gbè ya? Eyin mọ wẹ, be hiẹ ko jẹ dopo to ojlẹ tangan he mẹ ovi towe dona jugbọn lẹ mẹ mọ ji. Ojlẹ ehe sọ sọgan hẹn ayimajai wá na we. Be nuhe yin nùdego to odò ehelẹ nọ jọ do gowe ya?

Whenue visunnu towe gbẹ́ pò to ovu, e taidi tọjihun he yin sìnsìn do atin de go—yèdọ hiẹ. Todin he e lẹzun jọja aflanmẹ, e jẹ kàntluna ede ji, bo to jejeji nado súnhún, podọ hiẹ nọ tindo numọtolanmẹ lọ dọ e ma yí we do ohún etọn mẹ.

Whenue viyọnnu towe gbẹ́ pò to ovu, e ma nọ whlá nude do we. Todin he e lẹzun jọja aflanmẹ, e ko mọ ‘ogbẹ́’ do ede go, bọ hiẹ tindo numọtolanmẹ lọ dọ yé ma ylọ we do ogbẹ́ yetọn mẹ.

Eyin onú mọnkọtọn lẹ to jijọ to owhé towe gbè, ma yawu wá tadona lọ kọ̀n dọ ovi towe ko lẹzun whèvi húhú he ma yọ́n há blo. To whelọnu lo, etẹwẹ to jijọ taun? Nado mọ gblọndo na kanbiọ enẹ, gbọ mí ni lẹnnupọndo nuyiwadomẹji titengbe he ojlẹ aflanmẹ tọn nọ tindo do whinwhẹ́n ovi towe tọn ji.

Ojlẹ Aflanmẹ Tọn—Ojlẹ Vonọtaun De

Bẹsọn whenue ovi de yin jiji, nulẹpo wẹ e nọ wà to tintan whenu—gbeegbe e jẹ zọnlinfọ tintan de ji, dọho whla tintan, azán tintan he gbè e biọ wehọmẹ, nado donù vude poun go. Homẹ nọ hùn mẹjitọ lẹ nado mọ dile ovi yetọn to ojlẹ vonọtaun ehelẹ mẹ biọ. Nukọnyiyi ehelẹ nọ dohia dọ ovi yetọn to whinwhẹ́n.

Ojlẹ aflanmẹ tọn yin ojlẹ vonọtaun de ga—dile etlẹ yindọ ojlẹ ehe nọ vẹawu taun na mẹjitọ delẹ. Nugbo wẹ dọ e nọ vẹawuna mẹjitọ lẹ nado mọdọ ovi he sèplọn ni wá lẹzun tasinyẹntọ. Etomọṣo, ojlẹ aflanmẹ tọn yin ojlẹ tangan de to whinwhẹ́n ovi de tọn mẹ. To aliho tẹ mẹ?

Biblu dọ dọ e na wá jọ bọ “sunnu na jo otọ́ po onọ̀ po do.” (Gẹnẹsisi 2:24) Onú titengbe he ojlẹ aflanmẹ tọn nọ wà wẹ yindọ, e nọ gọalọ nado wleawuna ovi towe nado yọ́n lehe e na wá jugbọn ojlẹ awubla po ayajẹ po tọn lẹ mẹ do. To ojlẹ enẹ mẹ, ovi towe dona ko penugo nado dọ dile apọsteli Paulu dọ do dọmọ: “Whenuena yẹn tin yọpọ, yẹn nọ dọho di yọpọ de, yẹn nọ tunwun di yọpọ, yẹn nọ lẹnnu di yọpọ; ṣigba whenuena yẹn lẹzun sunnu, yẹn jo yọpọnu lẹpo dai.”—1 Kọlintinu lẹ 13:11.

Nuhe wà visunnu kavi viyọnnu towe te to owhe aflanmẹ tọn etọn lẹ mẹ niyẹn—enẹ wẹ yindọ e jo jijọ ovu whenu tọn lẹ do bo plọn nado lẹzun jọja he pé ede ji bosọ whèwhín nado jẹ ede si. Na nugbo tọn, owe de basi zẹẹmẹ ojlẹ aflanmẹ tọn taidi ojlẹ de he mẹ jọja aflanmẹ lẹ nọ to awuwle nado jo mẹjitọ yetọn lẹ do.

Nado dọ hójọhó, linlẹn lọ dọ ovi towe sunnu kavi yọnnu na jẹ ede si sọgan hẹn we hanú. Hiẹ sọgan kanse dewe dọ:

“Eyin visunnu ṣie ma penugo nado hẹn họ̀nu etọn do wiwe ji, nawẹ e sọgan penukundo owhé de go do?”

“Eyin viyọnnu ṣie ma penugo nado nọ wá whégbè do gànmẹ, nawẹ e sọgan nọ yì azọ́nmẹ do gànmẹ do?”

Eyin kanbiọ mọnkọtọn lẹ nọ duahunmẹna we, flindọ: Mẹdekannujẹ ma yin ohọ̀n de, he nu ovi towe na gbọn poun gba; aliho de wẹ e yin, he ji e na zingbejizọnlin gbọn, podọ e na yí owhe susu to e si whẹpo e nido jẹ fie e jei. Hiẹ yọnẹn dọ to alọnu din “ayiha yọpọvu tọn mẹ wẹ nululu mlin do.”—Howhinwhẹn lẹ 22:15.

Ṣigba, eyin a deanana ovi towe ganji, e yọnbasi dọ e ni tọ́n sọn owhe aflanmẹ tọn mẹ bo lẹzun dẹpẹ kavi awhli he pé ede ji he ‘plọn nugopipe wuntuntun tọn etọn nado to dagbe po oylan po yọnẹn.’—Heblu lẹ 5:14.

Ayinamẹ lẹ Nado Tindo Kọdetọn Dagbe

Nado wleawuna jọja aflanmẹ towe na mẹhowhe, hiẹ dona gọalọna ẹn nado plọn ‘huhlọn nulẹnpọn tọn’ etọn na e nido penugo nado basi nudide he sọgbe lẹ na ede. (Lomunu lẹ 12:1, 2) Nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn he bọdego ehelẹ na gọalọna we nado wàmọ.

Filippinu lẹ 4:5: ‘Mì gbọ lẹnpọn dagbe mìtọn ni zun yinyọnẹn.’ Mí ni dọ dọ ovi towe aflanmẹ biọ to asiwe dọ vlavo emi ma na yawu wá whégbè. A gbẹ́ to afọdopolọji. Ovi towe aflanmẹ jẹ nuhlundọ ji dọ, “Mì gbẹ́ nọ yí nukun yọpọvu tọn do pọ́n mi!” Whẹpo hiẹ nido gblọnna ẹn dọ, “Ẹẹn, bọ a ma to nuyiwa di yọpọ wẹ?” lẹnnupọndo ayinamẹ ehe ji: Jọja aflanmẹ lẹ nọ saba jlo mẹdekannujẹ susu hugan dehe yé jẹ na, ṣigba mẹjitọ lẹ nọ tindo ayilinlẹn lọ ma nado na yé dehe yé jẹ na lẹpo. Be hiẹ sọgan yigbena obiọ etọn delẹ sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ ya? Be e ma jẹ dọ hiẹ ni nọ lẹnnupọndo pọndohlan ovi towe tọn ji vọ́vọ́ ya?

TẸ́N EHE PỌ́N: Basi kandai aliho dopo kavi awe he mẹ hiẹ sọgan na mẹdekannujẹ pẹẹde dogọ ovi towe aflanmẹ te tọn. Hẹn ẹn họnwun na ẹn dọ hiẹ to mẹdekannujẹ ehe na ẹn nado tẹ́n ẹn pọ́n wẹ. Eyin e yí i zan ganji, hiẹ sọgan na ẹn dogọ to nukọn mẹ. Eyin e ma yí i zan ganji, hiẹ sọgan yí i sọn e si.—Matiu 25:21.

Kọlọsinu lẹ 3:21: “Mì otọ́ lẹ, mì hẹn homẹgblena ovi mìtọn lẹ blo, na yé nikaa gblehomẹ.” Mẹjitọ delẹ nọ tẹnpọn nado deanana jọja aflanmẹ yetọn zẹjlẹgo. Yé nọ glọn ovi yetọn do whégbè nado sọgan yọ́n nuhe wà e te lẹpo. Yé nọ tẹnpọn nado de mẹhe e dona jihọntọn hẹ lẹ na ẹn bo nọ nọ̀ nuglọ do nọ họ́-tó nuhe dọ e te to alokan ji. Ṣigba nuyiwa ehelẹ sọgan hẹn ninọmẹ lọ vantan. Eyin a nọ glọn ẹn do whégbè, enẹ sọgan zọ́n bọ e na jlo nado họ̀n tọ́n; eyin a nọ mọhodọdo họntọn etọn lẹ go whẹwhẹ, enẹ sọgan zọ́n bọ yé na vẹ́ dogọ; eyin a nọ họ́-tó nuhe dọ e te, enẹ na zọ́n bọ e na kàn ayiha devo lẹ nado dọho hẹ họntọn etọn lẹ. Eyin a nọ tẹnpọn nado paṣẹ do jọja aflanmẹ towe ji zẹjlẹgo, vudevude aṣẹpipa towe ma nasọ hùnú ba. Na nugbo tọn, eyin jọja aflanmẹ towe ma yọ́n lehe e na basi nudide lẹ na ede do to whenue e gbẹ́ pò to whégbè, nawẹ e na yọ́n lehe e na basi nudide lẹ do to whenue e jẹ ede si?

TẸ́N EHE PỌ́N: Whedevonu he hiẹ na dọho hẹ jọja aflanmẹ towe do whẹho de ji, gọalọna ẹn nado lẹnnupọndo kọdetọn nudide etọn lẹ tọn ji. Di apajlẹ, kakati nado mọhodọdo họntọn etọn lẹ go, dọna ẹn dọ: “Eyin [dọ yinkọ họntọn lọ tọn] ka yin wiwle na e gbàsẹ́n de wutu lo? Etẹwẹ na yin numọtolanmẹ towe?” Gọalọna jọja aflanmẹ towe nado mọ eyin nudide he e basi lẹ na jla yinkọ do kavi kọnmasin do e go.—Howhinwhẹn lẹ 11:17, 22; 20:11.

Efesunu lẹ 6:4: “Mì hẹn homẹgblena ovi mìtọn lẹ blo, ṣigba mì nọ plọn yé to hihò po hokọnamẹ [Jehovah] tọn po mẹ.” Hogbe lọ “hokọnamẹ” bẹ nususu hẹn hugan nado dọho namẹ poun. Ṣigba, e bẹ hoyijlẹdohogo hẹ ovi lọ do walọyizan etọn ji to aliho he na hẹn ẹn lẹnnupọn de mẹ hẹn. Ehe yin nujọnu taun titengbe to whenue ovi towe lẹzun jọja aflanmẹ de. Otọ́ de he nọ yin Andre dọ dọ, “Lehe ovi towe to whinwhẹ́n do sọ, mọ wẹ hiẹ dona diọ aliho he mẹ a nọ yinuwa hẹ ẹ bo nọ yihojlẹdohogo hẹ ẹ te do niyẹn.”—2 Timoti 3:14.

TẸ́N EHE PỌ́N: Eyin whẹho de fọndote, yí adà ovi towe tọn wà na ewọ ni yí adà towe wà. Biọ to jọja aflanmẹ towe si nado na we ayinamẹ do whẹho lọ ji, eyin hiẹ wẹ yin ovi etọn. Dike ni basi dodinnanu nado na whẹwhinwhẹ́n he nọgodona kavi jẹagọdo pọndohlan etọn. Mì dọhodo whẹho lọ ji whladopo dogọ to osẹ lọ gblamẹ.

Galatianu lẹ 6:7: “Nudepope gbẹtọ dó, enẹ wẹ e na gbẹ̀n ga.” Yasanamẹ sọgan plọn ovi de—vlavo nado yàn ẹn biọ abò etọn mẹ kavi nado gbẹ́ aihun he e yiwanna de na ẹn. Ṣigba eyin jọja aflanmẹ de wẹ, e na yọ́n hugan dọ hiẹ ni hẹn ẹn lẹnnupọn vude do kọdetọn lọ lẹ ji.—Howhinwhẹn lẹ 6:27.

TẸ́N EHE PỌ́N: Ma sú ahọ́ he e dù lẹ na ẹn kavi yíwhẹ̀ do e ji to mẹplọntọ etọn dè eyin e ma wazọ́n to wehọmẹ blo. Dike ni jiya kọdetọn lọ lẹ tọn, podọ e na plọnnu sọn e mẹ na whenu dindẹn.

Taidi mẹjitọ de, vlavo hiẹ na jlo dọ ojlẹ aflanmẹ tọn ni taidi aliho-gbó flala de he ji ovi towe na gbọn po awuyiya po biọ mẹhowhe mẹ. Ṣigba whẹho lọ ma nọ yinmọ to whelẹponu gba. Ṣogan, whenue ovi towe tin to owhe aflanmẹ tọn lẹ mẹ, hiẹ tindo dotẹnmẹ hundote vonọtaun lọ nado “plọn ovi do aliho he e na gbọn ji.” (Howhinwhẹn lẹ 22:6) Nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ yin dodonu dagbe de he ji hiẹ sọgan ze ayajẹ whẹndo towe tọn sinai do.

[Nudọnamẹ odò tọn]

a Yinkọ lọ ko yin didiọ.

KANSE DEWE DỌ

To whenue jọja aflanmẹ ṣie na jẹ ede si, be e na penugo nado . . .

▪ tindo aṣa dagbe gando onú gbigbọmẹ tọn lẹ go ya?

▪ nọ basi nudide dagbe lẹ ya?

▪ nọ tindo haṣinṣan dagbe hẹ mẹdevo lẹ ya?

▪ nọ penukundo agbasalilo ede tọn go ya?

▪ penukundo akuẹzinzan ede tọn go ya?

▪ hẹn owhé kavi họ̀nu etọn do wiwe ji ya?

▪ vánkan ya?

[Yẹdide to weda 14]

Eyin nuwiwa jọja aflanmẹ towe tọn dohia dọ e pé ede ji, be hiẹ sọgan na ẹn mẹdekannujẹ dogọ ya?