Skip to content

Al lor tablo konteni

Maladi Mantal: Enn Problem Mondial

Maladi Mantal: Enn Problem Mondial

“Mo touletan santi mwa inpe angwase, mem si mo pe zis asize dan enn lasam.”

“Kan mo santi mwa extra bien, mo koumans gagn traka. Par lexperyans, mo kone ki kan mo santi mwa ere, mo pa pou tarde pou santi mwa tris.”

“Mo esey konsantre lor bann kitsoz ki arive azordi, me parfwa, enn sel kout mo koumans gagn traka boukou lezot kitsoz.”

Se bann dimounn ki ena enn maladi mantal ki’nn dir sa bann kitsoz-la. Eski ou ouswa enn kikenn ki ou kontan finn deza ena bann santiman koumsa?

Ou kapav sir ki ou pa tousel. Boukou dimounn azordi pe soufer akoz zot ouswa enn kikenn ki zot kontan ena enn problem lasante mantal.

Pena dout, nou pe viv “bann lepok kritik, difisil pou siporte” ek akoz sa, nou pe gagn boukou problem. (2 Timote 3:1) Enn letid ti montre ki, dan lemond antie, anviron enn dimounn lor wit, fer fas ar enn problem lasante mantal. An 2020, akoz pandemi COVID-19, kantite dimounn ki angwase ti ogmante par 26 poursan ek kantite dimounn ki gagn depresion grav, ti ogmante par 28 poursan.

Li inportan pou kone komie dimounn soufer akoz langwas ek depresion. Me seki pli inportan, se pou kone kouma ou ek bann ki ou kontan kapav santi zot pli bien.

Ki ete lasante mantal?

Kan enn dimounn ena enn bon lasante mantal, li santi li bien. Li kapav fer fas ar stres ki ena dan lavi toulezour, li kapav travay bien ek li kontan so lavi.

Enn problem lasante mantal . . .

  • LI PA vedir ki enn dimounn li feb.

  • LI enn problem medikal ki kapav fer enn dimounn bien soufer ek li inflians enn dimounn so fason panse, so bann santiman, ek so konportman.

  • Kapav fer ki li difisil pou enn dimounn fer kamarad ek pou fer fas ar bann sitiasion ki ena dan so lavi.

  • Kapav afekte ninport kisann-la. Li pa depann lor laz, kiltir, ras, tribi, relizion, nivo ledikasion, ouswa kantite kas ki enn dimounn ena.

Rod led pou bann problem lasante mantal

Parfwa, enn dimounn so konportman kapav sanze enn sel kout: Li koumans dormi tro boukou ouswa pa ase, li koumans manz boukou plis ouswa mwins ki avan, ouswa li koumans santi li bien angwase. Si sa arive, kitfwa dimounn-la bizin al get enn dokter ki pou ed li konpran ki pe ariv li ek kouma pou regle sa problem-la. Me kotsa li kapav rod led?

Zezi Kris, zom ki pli saz ki finn ena, ti dir: “Se pa bann dimounn ki ena enn bon lasante ki bizin dokter, me bann ki malad.” (Matie 9:12) Kan bann ki pe fer fas ar bann problem lasante swiv enn bon tretman, sa kapav diminie zot bann sintom ek ed zot pou viv bien ek ere. Li inportan ki zot pa tarde pou swiv enn tretman si sa fer lontan ki zot ena sa bann sintom-la ek sirtou, si sa bann sintom-la zot grav. a

Mem si Labib pa enn liv medikal, seki ena ladan kapav bon pou nou lasante mantal. Nou ankouraz ou pou lir bann prosin lartik ki explike kouma Labib kapav ed nou pou fer fas ar bann problem lasante mantal.

a Latour Degard pa rekomann okenn tretman an-partikilie. Sak dimounn bizin examinn bien opsion ki li ena avan ki li pran enn desizion.